První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.
Hlavní obrázek místa
Veveří
Vstupní partie do hradního paláce po mostě přes příkop.
© Michal Kupsa, 05/2005
První zmínka o mohutném hradu Veveří pochází z roku 1234 a nasvědčuje tomu, že byl založen markrabětem Přemyslem, otcem krále Václava I. hned v prvních letech jeho vlády. Hradní komplex je tvořen kromě vlastního hradu na západní straně předhradím, odděleným příkopem a kamenným mostem. Původní románský zeměpanský lovecký hrad byl velmi prostý a kromě obvodové hradby jej představovala masivní hranolová věž (donjon) s obytným prostorem v patře. Již ve 13. století se stavba rozšířila o přední hrad tvořený válcovou věží s břitem a dnes nedochovaným palácem. Hrad stojící stranou veškerého dění byl oblíbeným místem, kde poskytoval Přemysl Otakar II. svým odpůrcům nedobrovolné útočiště. Ještě na konci 13. století byla vně severní hradby vystavěna kaple sv. Prokopa, později sv. Václava. Přilehlý palác současně s parkánem vznikl až v polovině 14. století na vstupní straně hradu. Pozdní gotika přinesla plošně trojnásobné rozšíření hradu a uzavřela je hradbou s hranolovými věžemi. Hrad byl dvakrát obléhán, a to roku 1424 husity a roku 1645 Švédy, nikdy však nebyl dobyt. Po třicetileté válce byly palác a kaple upraveny v raně barokním slohu. Dnešní podoba pochází z přelomu 18. a 19. století, kdy byla stržena poslední část původního přemyslovského paláce. Na tomto místě vybíhá visutá vyhlídková terasa. Hrad v průběhu staletí často měnil majitele, od roku 1925 je v majetku státu. Od roku 1999 přešel hrad do správy Státního památkového ústavu v Brně, který započal s postupným odstraňováním nejhorších havárií. V nynější době se rozhoduje o tom, jaké bude mít hrad využití. Státní památkový ústav v Brně sleduje souběžně dva cíle. Prvním je komerční využití formou dlouhodobého pronájmu a druhým cílem standardní prezentace této kulturní památky a její zpřístupnění veřejnosti. V současné době bývá hrad otevřen pro veřejnost dvakrát…  číst dále
Server památky Brno, 28.5. 2002
historie

V údolí řeky Svratky směrem od Tišnova se tyčí na vysoké skále hrad Veveří, který vévodí zejména brněnské údolní přehradě. Jeho stavba, připomínající se již v r. 1213, se skládala z vlastního hradu a z předhradí, odděleného od hradního jádra hlubokým příkopem. Jádrem vlastního hradu byla dodnes zachovalá vysoká válcová věž s břitem. Podle starobylé pověsti dostal údajně hrad název podle množství veverek, které vyplašil na lovu kníže Konrád I. Brněnský. Hrad byl na počátku 13. století zeměpanský a sídlili zde kasteláni a purkrabí. Přemysl Otakar II. jej používal jako vězení pro odbojné feudály. Jan Lucemburský zastavil v r. 1311 Veveří Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel je v r. 1335 vyplatil. Na hradě často pobýval markrabě Jan Jindřich a nechal zde přistavět zadní část s dvěma věžemi a předhradím. V centrální částí vznikl hlavní palác s rytířským sálem a kaplí sv. Prokopa, později sv. Václava. Nad hradem,…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsko - Jižní Morava, 23.4. 2004

pověsti

O založení hradu Veveří

V Brně žil mladý vévoda, Konrád se jmenoval. Rád se proháněl za zvěří. Tenkrát byly zdejší lesy plné daňků, jelenů a divokých vepřů a svahy Špilberka a Kraví hory zněly halasem lovců, štěkotem psích smeček a zvuky lesních rohů, když se vévodova družina hnala přes Žabovřesky do hustých lesů za Komínem. Jednou se vévoda vydal do lesa s několika dvorskými lovci, uviděl krásného daňka, pustil se s chrtem za ním, na všecko zapomněl – a zabloudil. Začal troubit na lovecký roh, volal, ale nadarmo: byl tak daleko v lese, že ho lovci nemohli slyšet. Mladík si řekl: "Nic nezbývá, musím se z lesa dostat sám." Prodíral se houštím, les byl čím dál temnější a hustší, že si musel klestit cestu mysliveckým mečíkem. Šel dlouho, dlouho, až se konečně dostal do údolí a tam se kroutila černá řeka. Celý utrmácený si sedl pod vysokou strmou skálu do mechu a usnul. Zdál se mu krásný sen: Na strmé skále nad řekou se vypíná hrad, v jeho síních…  číst dále

Petr Jež, 6.9. 2006

Půdorys místa

Plán přízemí vlastního hradu s náčrtem vývoje, Černě je vyznačen rozsah románského hradu, zrněně rozšíření z let 1250–1400, mřížkovaně pozdně gotické, šfrafovaně renesanční, tečkovaně 17. a 18. století, bíle pozdější. Čárkovaně je vyznačen palác zjištěný R. Stránskou a P. Vitulou, tečkovaně přibližná linie dalšího gotického paláce.
© M. Plaček (Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno-Veveří

Místa v okolí

 Bílá boží muka
 Jarošův mlýn
 Brněnská přehrada
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Markéty
 ZOO Brno
 Sentice
 Kuřim
 kostel sv. Jiří
 Ostrovačice
 socha sv. Floriána
 Říčany u Brna
 hraniční kameny
 Lažánky
 Čertova hráz
 Heroltice
 Čebínka
 Kubův most
 Říčany
 kostel sv. Vavřince
 dub Troják
 Medlánky
 Bosonohy
 Domašov
 Řečkovice
 kostel sv. Vavřince
 Vohančice
 Lelekovice
 Omice
 Jurkovičova vila
 Troubsko
 Rahnův palác
 nová radnice
 pranýř
 Rosice
 Babí lom
 kostel sv. Martina
 Starý pivovar
 pivovar
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 kostel sv. Klimenta
 socha sv. Floriána
 vila Stiassni
 Klucanina
 kostel sv. Augustina
 Kamenný vrch
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 křížová cesta
 mariánský sloup
 kašna
 radnice
 Kociánka
 Příbram
 boží muka
 dům U Jana
 dům Peklo
 Rudka
 Bučín
 Müllerův dům
 mlýn ve Žlebě
 Deblín
 Zbraslav
 Lesní Hluboké
 Brno - Pisárky
 kaple sv. Anny
 Ostrá horka
 Předklášteří
 Rudka
 Střelice
 Husův sbor
 Tyršův sad
 pivovar
 Špilberk
 Tetčice
 Zemský sněm
 Čepička
 boží muka
 Kounicův palác
 Löw-Beerova vila
 Devět křížů
 Pražákův palác
 Besední dům
 Vila Tugendhat
 palác Chlumeckých
 Janáčkovo divadlo
 morový sloup
 Nová radnice
 dům U čtyř mamlasů
 dům pánů z Lipé
 Ústav šlechtičen
 Brněnský orloj
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 Kleinův palác
 Brnen
 Denisovy sady
 boží muka Petrov
 Stará radnice
 Malý Špalíček
 městské opevnění
 Mahenovo divadlo
 kašna Parnas
 Reduta
 Biskupský dvůr
 Měnínská brána
 železniční viadukt
 hlavní nádraží
 krematorium
 Zemská káznice
 železniční viadukt
 Zábrdovice
 Loučky
 Vaňkovka
 boží muka
 kostel sv. Kateřiny
 Újezd u Černé Hory
 Trmačov
 kaple sv. Donáta
 Zderadův sloup
 kostel sv. Martina
 křížový kámen
 boží muka
 Šafránkův mlýn
 Milonice
 Milonice
 smírčí kámen
 Adamov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Kříže
 Skalní sklep
 Křivoš
 kostel sv. Barbory
 studánka U Psa
 Ptačí svatyně
 kostel sv. Václava
 Starý hrad u Adamova
 židovský hřbitov
 Ronov
 Nový hrad
 Vysoké Popovice
 boží muka
 Hamerský mlýn
 Dvorce
 kostel sv. Jiljí
 boží muka
 kaple sv. Peregrina
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Lukovany
 vyhlídka Babylon
 Újezd u Tišnova
 boží muka
 Olomučany
 boží muka
 kaple sv. Jiljí
 důl Kukla
 Balbínův pramen
 Přízřenice
 kostel sv. Martina
 Oslavany
 kostel sv. Mikuláše
 Blansko
 boží muka
 Modřice
 kaple sv. Václava
 Nenovice
 kaple Panny Marie
 Rysov
 Skryje
 Tuřany
 Chrlice
 zvonice
 Žďárec
 boží muka
Kontaktní informace
Státní hrad Veveří
664 71 Veverská Bítýška
Tel: +420 549 420 164
http://https://www.hrad-veveri.cz
veveri@npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 318
Typ místa: hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 15.11.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama