Veveří

Veveří

Vstupní partie do hradního paláce po mostě přes příkop.

© Michal Kupsa, 05/2005

V údolí řeky Svratky směrem od Tišnova se tyčí na vysoké skále hrad Veveří, který vévodí zejména brněnské údolní přehradě. Jeho stavba, připomínající se již v r. 1213, se skládala z vlastního hradu a z předhradí, odděleného od hradního jádra hlubokým příkopem. Jádrem vlastního hradu byla dodnes zachovalá vysoká válcová věž s břitem. Podle starobylé pověsti dostal údajně hrad název podle množství veverek, které vyplašil na lovu kníže Konrád I. Brněnský. Hrad byl na počátku 13. století zeměpanský a sídlili zde kasteláni a purkrabí. Přemysl Otakar II. jej používal jako vězení pro odbojné feudály. Jan Lucemburský zastavil v r. 1311 Veveří Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel je v r. 1335 vyplatil. Na hradě často pobýval markrabě Jan Jindřich a nechal zde přistavět zadní část s dvěma věžemi a předhradím. V centrální částí vznikl hlavní palác s rytířským sálem a kaplí sv. Prokopa, později sv. Václava. Nad hradem,…  číst dále

O založení hradu Veveří

V Brně žil mladý vévoda, Konrád se jmenoval. Rád se proháněl za zvěří. Tenkrát byly zdejší lesy plné daňků, jelenů a divokých vepřů a svahy Špilberka a Kraví hory zněly halasem lovců, štěkotem psích smeček a zvuky lesních rohů, když se vévodova družina hnala přes Žabovřesky do hustých lesů za Komínem. Jednou se vévoda vydal do lesa s několika dvorskými lovci, uviděl krásného daňka, pustil se s chrtem za ním, na všecko zapomněl – a zabloudil. Začal troubit na lovecký roh, volal, ale nadarmo: byl tak daleko v lese, že ho lovci nemohli slyšet. Mladík si řekl: "Nic nezbývá, musím se z lesa dostat sám." Prodíral se houštím, les byl čím dál temnější a hustší, že si musel klestit cestu mysliveckým mečíkem. Šel dlouho, dlouho, až se konečně dostal do údolí a tam se kroutila černá řeka. Celý utrmácený si sedl pod vysokou strmou skálu do mechu a usnul. Zdál se mu krásný sen: Na strmé skále nad řekou se vypíná hrad, v jeho síních…  číst dále

Půdorys místa

Plán přízemí vlastního hradu s náčrtem vývoje, Černě je vyznačen rozsah románského hradu, zrněně rozšíření z let 1250–1400, mřížkovaně pozdně gotické, šfrafovaně renesanční, tečkovaně 17. a 18. století, bíle pozdější. Čárkovaně je vyznačen palác zjištěný R. Stránskou a P. Vitulou, tečkovaně přibližná linie dalšího gotického paláce.
© M. Plaček (Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

85 Okolí Brna - Svratecko

Cykloturistické mapy, Kartografie

51 Okolí Brna - západ

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

142 Svratecko. Boskovická brázda

200 Brno a okolí