kostel sv. Jana Křtitele a Václava

Jana Křtitele se sochami sv. Petra a Pavla a andělů. Součástí oltáře je také pozlacený svatostánek s reliéfem Poslední večeře. Celý oltář včetně soch je dřevěný. Na hlavním oltářním obraze z r. 1773, umístěném v barokním orámování, vypodobnil malíř oba patrony kostela, jak to bylo u církevních umělců v 18. století zvykem. Sv. Jan Křtitel, předchůdce Páně, oděn do velbloudí kůže s křížem v ruce ukazuje na tajemství víry ve svátosti oltářní a vítá do nebeské slávy dědice a hlavního ochránce země české sv. Václava. Podle jedné verze je autorem obrazu Václav Vavřinec Reiner, podle jiné Ignác Raab, laik z Tovaryšstva Ježíšova. Kolem r. 1880 obraz místy přemaloval zdejší správce fary P. Vojtěch Slouk, např. ze staré české orlice na štítě sv. Václava udělal zemský znak markrabství moravského, orlici bíločerveně šachovanou. Významnou součástí ostrovačického kostela je kaple sv. Barbory. Ta byla ke kostelu přistavěna v letech 1718–1719. Kaple byla původně zdobena freskami, které namaloval významný brněnský barokní malíř Jan Jiří Etgens. Fresky byly později překryty několika vrstvami malby a až v r. 1964 byly znovu objeveny a restaurovány. Na freskách je zobrazena patronka kaple sv. Barbora a Ježíš Kristus. Hlavní součástí kaple je krásný barokní dřevěný oltář. Po vystavění této nové kaple u ní založil probošt Antonín Pirmus a farář Benedikt Plutík bratrstvo, které 22. dubna 1718 obdařil papež Kliment XI. hojnými odpustky. Ty byly příčinou, že sem mířilo mnoho poutníků z blízkého i dalekého okolí a hromadně vstupovali do bratrstva. Tyto poutě trvaly až do r. 1784, kdy je císař Josef II. zakázal. Na levé straně kostela se nachází oltář sv. Rodiny. Po stranách obrazu znázorňujícím sv. Rodinu jsou sochy rodičů Panny Marie, sv. Anny a sv. Jáchyma. Ve středu oltáře stojí socha sv. Panny Marie Lurdské, kterou kostelu darovala ostrovačická rodačka Marie Ustohalová. Socha byla posvěcena na Svatodušní pondělí 23. dubna 1904. U oltáře je na podlaze malý náhrobní kámen faráře Alexie Kouřila, který zemřel v roce 1715 na následky moru ve věku 38 let, když se nakazil při své službě nemocným

Na pravé straně kostela je oltář sv. Benedikta nasvědčující příslušnosti zdejšího kostela k benediktinskému klášteru v Rajhradě. Na oltářním obraze je znázorněna smrt sv. Benedikta a po jeho stranách jsou umístěny sochy jeho nejhorlivějších učedníků, sv. Maura a sv. Placida. Uprostřed oltáře stojí socha sv. Josefa s malým Ježíšem, která byla posvěcena 11. září 1904. Významnou památkou je také mramorová křtitelnice, kterou r. 1798 daroval kostelu poštmistr Jakub Kier při příležitosti křtu svého prvorozeného dítěte. Křtitelnici zhotovil Šimon Lípa z Brna, dřevěný poklop znázorňující Ježíšův křest Janem Křtitelem zhotovil Ondřej Schweigl. Na podstavci křtitelnice je latinský nápis: „PIetas et Larga benefICentIa JaCobI Kier & VXorIs De MortVet SVsannae strVXIt.“ (tj. česky „Z velké zbožnosti vybudoval dobrodinec Jakub Kier a jeho zemřelá manželka Zuzana“). Mezi významné památky kostela a farnosti patří tři zvony pořízené na přelomu 16. a 17. století. Všechny pocházejí ze stejné zvonařské dílny SS. W. Z. M z Velkého Meziříčí a byly zhotoveny v letech 1593, 1599 a 1601..

Románské základy jeho presbytáře však dokazují, že původní kostel byl vystavěn již ve 12.-13. století. O osudu kostela po dobu takřka 500 let není nic známo, protože v historických dokumentech je zmiňována pouze fara v Ostrovačicích. Je tedy pravděpodobné, že během této doby byl přestavován nebo vystavěn úplně znovu na původním místě. První zmínka o opravě a rekonstrukci kostela pochází z r. 1693, tedy z doby vrcholného baroka, v r. 1699 byla zvýšena věž a pokryta plechem s červeným nátěrem. V letech 1718-1719 došlo k prodloužení původního kostela a byla přistavěna kaple s oltářem sv. Barbory. V r. 1803 byla přistavěna chrámová předsíň v klasicistním stylu a nákladem rajhradského kláštera byly pořízeny věžní hodiny. V r. 1880 byla na severní straně kostela přistavěna nová sakristie a ta původní ve věži začala být využívána jako Boží hrob, který v roce 1914 jej pořídil farář Benno Schafra. Později tu byla zpovědnice. K další opravám kostela došlo v letech 1892, 1905 a 1930. V r. 1963 byla do kostela pořízena nová okna, kostel byl vymalován a v r. 1964 byly zrestaurovány také nástropní fresky v kapli sv. Barbory. V r. 1970 bylo v kostele zavedeno vytápění infrazářiči, které bylo r. 1984 nahrazeno topením plynovým. V r. 1974 proběhla úprava presbytáře pro sloužení mší tváří k lidu a na zem byla položena mramorová vápencová dlažba. V létě 1976 byla svépomocí opravena fasáda kostela, v r. 1977 byla mramorová dlažba položena v celém kostela a r. 1978 byly zhotoveny nové lavice. Významnou událostí r. 1989 bylo pořízení nových elektrofonických varhan a vybudování nového kůru. V r. 1993 byly zahájeny práce na generální opravě kostela a fary: nejdříve byla na kostele opravena střecha, byly osazeny nové měděné žlaby a svody a byla provedena ochrana dřevěné konstrukce krovu kostela. V r. 1994 bylo provedeno stažení klenby kostela, protože stavba vykazovala četné trhliny. Poté následovala oprava fasády a její nátěr. Při opravách bylo zjištěno, že je třeba pořídit také věžní okna a nové okno bylo pořízeno i do sakristie. V r. 2001 pak následovala generální oprava rozvodu elektřiny a oprava interiéru kostela včetně jeho vymalování. Kostel sv. Jana Křtitele a Václava je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 kulturní památkou ČR..