Nanebevzetí Panny Marie
pohled z Palackého náměstí od muzea Alfonse Muchy
© Tomáš Berka, 09/2009
Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou, jehož počátky sahají do poslední třetiny 13. století. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna, byly upraveny střechy a provedena celková oprava.
Gotický trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a barokní klenbou. Věž, původně stavěná samostatně jako strážn, je zakončena renesanční helmicí. Renesanční je i kruchta a kalvínská kaple. V baroku doplněny oltáře. Na svornících křížových kleneb v západní polovině kostela jsou vytesány znaky města (tři korbele), pánů z Lipé (zkřížené ostrve), pánů z Kravař (zavinutá střela) a pánů z Rožmberka (pětilistá růže). Kostel je dlouhý 42 metrů a široký 21,5 metri. Věž o straně 8,5 metru je vysoká 53 metrů s ochozem ve výšce 30 metrů.
leták EHD 2009 (Vít Karas, KIC Ivančice) a Atlas památek (Karel Kuča, Baset 2002), 14.9. 2009
historie
Stavba kostela započala v poslední třetině 13. stol. R. 1304 kostel, tehdy ještě s rovným dřevěným stropem, byl vypálen Kumány sloužícími ve vojsku rakouského vévody Albrechta. Po roce 1312 byla zahájena přestavba kostela. A to presbytáře s žebrovou klenbou. Stěny trojlodí byly postaveny do přelomu 14. a 15. stol. V letech 1474–1495 byla vybudována sakristie a byly zaklenuty hlavní a obě boční lodi. R. 1486 se původně královské město dostává do vlastnictví pánů z Lipé. R. 1560 byl zrušen přilehlý hřbitov a byla postavena kalvínská kaple a r. 1561 vystavěna renesanční helmice věže. Po r. 1600 byl vestavěn renesanční kůr. V roce 1763 po požáru kostela byla gotická klenba presbytáře nahrazena nižší barokní. V letech 1946–1953 byla v hlavní lodi prolomena okna a byly upraveny střechy bočních lodí, architekt Klaudius Madlmayer provedl rozsáhlou opravu. V letech 1986–88 byla položena nová podlaha a zřízen… číst dále
dle letáku EHD 2009 (Vít Karas, KIC Ivančice), 14.9. 2009
pověsti
Návštěva královny Elišky Přemyslovny
Na Velký pátek 24. března 1312 lámal vikář hostie na několik dílů, aby mohl obdarovat všechy shromážděné věřící. Jeden z věřících v duchu zapochyboval o svátosti takto rozlámané hostie a ta mu začala v ústech nabývat do takového objemu, že ji musel tajně uložit do trhliny ve zdivu. Když později zpovědník, kterému se onen věřící svěřil, se snažil hostii vyjmout, zeď začala krvácet. Zázrak přilákal velké množství lidu a mezi sestramy přivedenými z oslavanského kláštera došlo k viděním a extázi. To se dozvěděla i královna Eliška a již 4. května 1312 přijela do Ivančic, když doprovázela Jana Lucemburského při jeho moravském tažení. V její družině byl i kronikář Petr Žitavský, který vše zaznamenal. Královna získala zázračnou hostii a uložila ji ve Zbraslavském klášteře.
leták EHD 2009 (Vít Karas, KIC Ivančice), 14.9. 2009
Půdorys místa
půdorys přízemí
© B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1. (A-I), Praha, 1994.
© B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1. (A-I), Praha, 1994.
