Východní průčelí zámku od čestného dvora s hlavním vchodem opatřeným erbem Dietrichštejnů
© Milan Náplava, 11/2007
Zámek tvoří patrová obdélná budova se vstupním průčelím s bohatě prolamovaným štítem a hodinami. Fasády nesou jasně rukopis F. A. Grimma: členění lizénovitými pásy profilovanými nízkou bosáží, klasicizujícím způsobem strohé rámování oken a ve stejném duchu provedený portál. Nad vchodem dietrichštejnský erb. Z průjezdní haly je přístupné hlavní schodiště, nad halou je sál s freskami z roku 1744 od J. T. Rottera. Sochařská výzdoba pochází od I. Lengelachera. Přilehlé budovy dvora znehodnoceny moderními úpravami ve 20. století a park v současnosti pustne.
V obci stála ve středověku tvrz pánů z Kopařovic, ale ta zanikla už za česko-uherských válek a není jisté, že stála v místech dnešního zámku. Ten byl postaven asi s využitím části hospodářského dvora z 16. století, který patřil panství Dolní Kounice. To bylo po Bílé hoře konfiskováno Jiřímu Ernreichovi z Roggendorfu a prodáno za 111 486 tolaru kardinálu z Dietrichštejna. Max z Dietrichštejna nechal v letech 1740–42 vystavět v Kupařovicích středně velký barokní zámek obklopený dvorem a rozsáhlým francouzským parkem. K jeho stavbě přizval věhlasného architekta té doby F. A. Grimma a další umělce. Na přelomu 18. a 19. století sloužil zámek jen jako sídlo hospodářské správy. U zámku byl dvůr a tak došlo k tomu, že už na počátku 20. století byla budova zámku využívána jako sklady a sýpka. Kolem roku 1980 prošel zámek rozsáhlou revitalizací. Byl na náklady JZD Pojihlaví zrekonstruován a jeho… číst dále
|
Přihlášení |
