Prštice

Bylo situováno na vrcholu plochého kopce. Celkem tedy zabíralo plochu přibližně 0,4 hektaru a nepatřilo k největším. Díky výrazné poloze bylo hradiště velmi dobře chráněné ze tří stran. A to především od severozápadu, kde byl kopec ukončený strmým klesáním, s převýšením asi 30 m. Podobně byly chráněny i oba delší boky hradiště. Protože však směrem k obci, tedy jihovýchodu, se kopec svažuje mírněji a jeho výška klesá, bylo nutné oba tyto boky ještě uměle zabezpečit. Prudší stráně byly přece jen na jihozápadním boku, proto zde stačilo upravit schodovitě hranu plošiny hradiště, na níž stál jistě dřevěný plot. Tento schod je dobře patrný asi od poloviny plochy hradiště, tedy asi 50 m před jeho jihovýchodním koncem. Je pravděpodobné že po celé délce boku být nemusel, neboť směrem k severozápadu je bok mnohem strmější. Druhý bok, severovýchodní, nebyl tak prudký a terén je zde nepravidelně členitý. Zda to souvisí s nějakou pravěkou činností je nepravděpodobné, lze zde však také sledovat terénní schodovitou hranu, jako na opačném boku. Pod ní je navíc místy patrná teráska, možná zde byl příkop, dnes nezachovalý. Nejméně chráněné bylo hradiště od jihovýchodu, směrem k obci, kde kopec pozvolna klesá až k prvním domům. Od nich je hradisko asi 300 m daleko a od políček za domy je odděluje dnes výrazný terénní val, asi 1 m vysoký oproti klesajícímu terénu směrem k obci. Oproti vnitřní ploše je jeho výška jen asi 30 cm v čele. Plocha hradiska je v podstatě rovná, má vypouklý tvar, nejsou na ní žádné výrazné deprese. V polovině délky se zdá, že se centrální plocha ještě o několik desítek cm vyvyšuje, což je patrné v pohledu od jihovýchodu. Celý kopec s hradištěm obtéká příhodně ze tří stran říčka Šatava, chybí jen na té nejmírnější, jihovýchodní straně. Příhodně tak zlepšovala obranyschopnost místa, navíc byla vítaným zdrojem vody.

Je doloženo osídlení kulturou jevišovickou z pozdní doby kamenné, horákovskou kulturou z doby halštatské a z doby laténské..