pohled na zámek z palackého náměstí
© Jan P. Štěpánek 12/2004
Zámek slouží jako sídlo Úřadu MČ, po domluvě lze provést reprezentativními prostory obřadní síně a síně s obrazy naivního malíře, pana Hrušky. V úřední dny je budova pro občany volně přístupná.
Název osady Řečkovice vznikl od množství vodních pramenů, říček, stékajících z úbočí kopce Západi, směrem ke středu osady, kde stál zeměpanský dvůr později spolu s kostelem sv. Vavřince. První písemná zpráva o řečkovické tvrzi, předchůdkyni dnešního zámku, je z roku 1464. Mezi držitele Řečkovic tou dobou patřili nejčastěji brněnští erbovní měšťané a drobná šlechta - z Čirchova, Házové z Valdeka, Permanové, Ryšanové, Herrichspannové, Karnarové, Manduwle z Arnhauzu, Bohlové z Aurachu či Pfefferkornové z Ottopachu a na Řečkovicích. Počátkem XVII. století odkupuje Řečkovice nejvyšší sudí Markrabství moravského Vilém Dubský z Třebomyslic. Ten však jako nekatolík o svoje zboží přichází po Bílé Hoře a v roce 1623 získává na 150 let řečkovické panství do svých rukou Tovaryšstvo Ježíšovo - brněnští jezuité, a to včetně tvrze, dvora, mlýna a dalších hospodářských objektů. O významu Řečkovic a zdejší tvrze… číst dále
|
Přihlášení |
