Oslavany

Roku 1225 založila Heilwilda, vdova po prvním z pánů z Myslibořic a Miroslavi ženský cisterciácký klášter vysvěcený r. 1228 olomouckým biskupem Robertem za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. Již koncem 14. stoleté byl klášter ve špatném stavu a roku 1388 mu dokonce hrozilo zřícení. Za Žižkova tažení na Moravu roku 1423 byl klášter vážně poškozen a téměř jedno celé století jen živořil. Poslední ranou byl požár roku 1516 a roku 1525 řeholnice odešly do Starého Brna. Klášter připadl královské komoře a hned po svém nástupu na trůn jej král Ferdinand I. roku 1526 zastavil tehdejšímu zemskému hejtmanovi Janu Kunovi z Kunštátu. Roku 1549 udělil král Ferdinand zástavní statek pražskému purkrabímu Volfu Krajíři z Krajku spolu s 2000 kopami míšeňských grošů určených ke zvelebení pustého zboží. Že se zde opravdu stavělo prokazují dochovaná raně renesanční ostění oken. Radikální přestavbu zahájil až ve druhé polovině 16. století Althanové, kteří panství koupili roku 1577. Kryštof z Althanu (+1589) postavil západně od kláštera nové sídlo – patrovou dvoukřídlou renesanční zámeckou budovu. Po Kryštofově smrti byly někdy kolem roku 1590 do nádvoří vloženy arkády typově podobné nedalekým Hrubšicím. Bývalý klášterní kostel byl zmenšen a upraven na zámeckou kapli, součástí areálu byl i renesanční špýchar s ohradní zdí a branou do zahrady. Po porážce stavovského povstání byly Oslavany zabaveny Volfu Dětřichovi z Althanu, získali je však jeho bratři pod podmínkou úhrady dluhů, které na panství vázly. Majitelé se pak střídali, v 18. století byl zámek upraven barokně jak dokazují klenby v přízemí. Roku 1782 získal Oslavany vídeňský finančník Jan Nepomuk rytíř Scharff, který nechal klasicistně upravit fasády, při jižní budově postavil schodišťový trakt a založil zámeckou zahradu. Roku 1833 vystavěl také věž u kaple, která je dodnes dominantou zámku. V dalším průběhu 19. století se…  číst dále