Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.
Hlavní obrázek místa
Původní budova zámku - fary
© Dušan Dohňanský 07/2019
Ostrovačice byly po celý středověk vždy součásti majetku rajhradského kláštera. V roce 1674 po požáru staré fary zde byla z iniciativy rajhradského probošta Coelestina Arleta vybudována nová barokní fara jihovýchodně od kostela. Byla to patrová obdélníková budova. V určitých dobách zde sídlil celý rajhradský konvent, což vnuklo proboštům myšlenku o rozšíření fary na venkovskou rezidenci. K přestavbě došlo v letech 1723-1724 snad podle plánu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Tehdy bylo přistavěno boční západní křídlo, čímž získala ostrovačická fara charakter venkovského rezidenčního zámku. Vždy tam ale většinou pobýval administrátor tamní fary a příslušník řádu starající se o správu majetku. Velká oprava rezidence byla provedena v roce 1849. Budova je i dnes majetkem římskokatolické církve, ale již bez návaznosti na rajhradský klášter. Slouží jako fara. Je to dvoukřídlá patrová budova krytá valbovou střechou. Původní křídlo s hlavním vstupem je obráceno k jihozápadu. Nad vchodem s kamenným ostěním je nika, dnes už prázdná.
Dohňanský Dušan ; zdroj : F.Musil - Neznáme zámky Moravy a Slezska, 13.8. 2020
Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO), Ostrovačice

Místa v okolí

 Říčany u Brna
 Říčany
 Rahnův palác
 Rosice
 nová radnice
 pranýř
 kostel sv. Martina
 pivovar
 křížová cesta
 Příbram
 Bučín
 Omice
 Domašov
 Bílá boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Zbraslav
 Veveří
 Kubův most
 Rudka
 Tetčice
 kaple sv. Donáta
 kostel sv. Martina
 Bosonohy
 křížový kámen
 boží muka
 Střelice
 Rudka
 dub Troják
 Troubsko
 Brněnská přehrada
 hraniční kameny
 Vysoké Popovice
 ZOO Brno
 kaple sv. Anny
 Lesní Hluboké
 kostel sv. Václava
 Lukovany
 Lažánky
 mlýn ve Žlebě
 Čertova hráz
 Devět křížů
 boží muka
 důl Kukla
 Oslavany
 kostel sv. Mikuláše
 Kamenný vrch
 Heroltice
 Prštice
 Prštice
 Sentice
 židovský hřbitov
 Šafránkův mlýn
 synagoga
 Jurkovičova vila
 Ivančice
 mariánský sloup
 Nová brána
 městské opevnění
 dům pánů z Lipé
 Na Oklikách
 Medlánky
 Vohančice
 Brno - Pisárky
 kostel sv. Augustina
 Kuřim
 kostel sv. Kříže
 Deblín
 Stříbský mlýn
 Horní Lhotice
 dolní hrádek
 socha sv. Floriána
 Čebín
 Řečkovice
 pivovar
 Starý pivovar
 Ditlinův dvůr
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Víta
 krematorium
 Alexovice
 kaple sv. Peregrina
 kostel Všech svatých
 Špilberk
 Ivančický viadukt
 Husův sbor
 Tyršův sad
 Kociánka
 Besední dům
 Zemský sněm
 kostel sv. Václava
 Pražákův palác
 Kounicův palác
 Denisovy sady
 palác Chlumeckých
 Brnen
 Nová radnice
 boží muka Petrov
 Malý Špalíček
 morový sloup
 Levnov
 Brněnský orloj
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 dům U čtyř mamlasů
 Kleinův palác
 dům pánů z Lipé
 Ústav šlechtičen
 městské opevnění
 Stará radnice
 kašna Parnas
 Janáčkovo divadlo
 železniční viadukt
 Reduta
 Biskupský dvůr
 Löw-Beerova vila
 hlavní nádraží
 boží muka
 boží muka
 Mahenovo divadlo
 Měnínská brána
 hrobka Deymů
 Hrubšice
 Vila Tugendhat
 městské opevnění
 Hajany
 kostel sv. Martina
 Kralice nad Oslavou
 Vaňkovka
 Lelekovice
 Kraví Hora
 Řeznovice
 Senorady
 kaple sv. Anny
 Babí lom
 kostel sv. Klimenta
 boží muka
 Modřice
 kaple sv. Václava
 Templštejn
 kostel sv. Kateřiny
 stará pila
Základní informace místa
ID místa: 15145
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 13.8.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama