© Luděk Vláčil 06/2016
Město Oslavany leží v Jihomoravském kraji v okrese Brno-venkov na řece Oslavě, asi 25 km jihozápadně od Brna. K nejvýznamnějším památkám Oslavan patří kostel sv. Mikuláše stojící na návrší nad centrem v Kostelní ulici. K dalším patří zámek s klášterem, v němž se nachází restaurace, zámecký pivovar, hasičské muzeum, muzeum zbraní a muzeum hornictví a energetiky. Městem prochází zeleně značená turistická stezka. Z ulice Hlavní vychází modrá a žlutá turistická stezka a Naučná stezka Permokarbonem boskovické brázdy. Západně od města se rozkládá Přírodní park Oslava. K zajímavým místům v okolí patří například velmi hezká zřícenina kláštera Rosa coeli a hradu se zámkem v Dolních Kounicích nebo zřícenina hradu Templštejn.
Poprvé jsou Oslavany zmiňovány v roce 1104. V roce 1225 zde moravská markraběnka Heilwida založila cisterciácký klášter "Vallis s. Mariae" (Údolí Mariino), první ženský klášter na Moravě. ...První známá písemná zmínka o farním kostele v Oslavanech pochází z roku 1320. Jednalo se pravděpodobně o strohou stavbu s rozměry přibližně 18 x 7 metrů. Zřejmě v 70.-80. letech 16. století byla k severní zdi kostela přistavěna renesanční kaple svatého Jana Křtitele. Okolo kostela býval hřbitov, na němž v roce 1679, v čase moru, dal tehdejší majitel panství hrabě František Max Mollart vybudovat kapli svatého Rocha a Šebestiána. O rok později nechal jeho potomek, Petr Arnošt Mollart, kostel rozšířit. Při rozšíření byla postavena věž a chrám se přístavbou spojil s kaplí svatého Rocha a Šebestiána. V roce 1764 se oslavanským farářem stal místní občan Jakub Friedrich, jehož životním cílem bylo vybudování nového kostela. V roce 1769 udělila konzistoř povolení ke stavbě a hned následujícího roku byly zahájeny práce. Materiál poskytovala vrchnost starobrněnského kláštera a mzdy dělníků platil farář převážně ze svého. Nový kostel vznikl přestavbou původní stavby, z níž byla zachována severní a jižní část zdiva. V průběhu prací docházelo ještě k různým úpravám plánů. Jméno autora této barokní přestavby není známo. Stavební práce prováděl zednický mistr Jan Polák z Letkovic a později se na stavbě podíleli Bartoloměj, Jiří a Jakub Polákovi. Práce pokračovaly bez potíží až do roku 1782, kdy starobrněnský klášter (dříve Klášter Králové) zasáhly reformy císaře Josefa II. Později se stal sponzorem stavby nový majitel oslavanského panství Jan Nepomuk Scharff (později baron ze Scharffů), za jehož přispění byla také dokončena. V roce 1900 byla upravena střecha věže do současné podoby.
|
Přihlášení |
