Jarošův mlýn
© Martin 07/2017
Veverská Bítýška má status města teprve od r. 2018 a současný název s přídomkem užívá od r. 1921, její historie je však dlouhá. Písemně je jako obec zmiňována v letech 1376 a 1446, r. 1481 je tu doložena fara s kostelem a v r. 1521 již získala status městečka (městyse), který byl obnoven r. 2008. Má asi 3400 obyvatel. Městem prochází silnice II/386 z Ostrovačic od dálnice D1 do Kuřimi, na níž končí silnice II/384 z Brna. Město, které leží na soutoku Bílého potoka a Svratky, je v letní sezóně dostupné také lodní dopravou po Brněnské přehradní nádrži.
Jarošův vodní mlýn s muzejní expozicí se nachází asi 600 m z centra města po modré značce proti toku Bílého potoka.
Ve Veverské Bítýšce máte příležitost navštívit mlýn, kde si můžete projít i taková místa, kam je za provozu z hygienických a bezpečnostních důvodů návštěvám vstup přísně zakázán. Uslyšíte o tom, jak se ze vstupní suroviny – obilného zrna – vyrobí mouka hladká, polohrubá, hrubá, krupička, krupice, oddělí se otruby a klíčky, nežádoucí příměsi, plevel, jak se ve mlýně dříve žilo. Můžete si prohlédnout celou budovu mlýna, stroje potřebné ke zpracování jednotlivých produktů a vodní náhon se stavidlem. Mlýn, který byl prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku, je možné navštívit ve Veverské Bítýšce. ...Jedná se o vodní mlýn, proto jej najdete u vody – Na Bílém potoce 89 (z náměstí po modré značce směrem na Šmelcovnu). Při prohlídce mlýna se vrátíte do starých časů, do doby, kdy řemeslo mělo zlaté dno, kvalita řemeslné práce byla samozřejmostí, lidé si vážili práce druhých a dovedli ji náležitě ocenit..
První písemná zmínka o mlýně na tomto místě pochází z r. 1635. V té době se jednalo o jeden z mnoha mlýnů na toku Bílého potoka, který byl vystavěn jako jeden z posledních. Mlel pro obyvatele Veverské Bítýšky a nejbližšího okolí. ...V r. 1937 mlýn a pozemky koupili Blanka a Maxmilián Jarošovi, potomci starých mlynářských rodů. Ti nechali v letech 1937-1938 mlýn přestavět do současné podoby. Došlo ke zboření objektů chátrajícího a nefunkčního mlýna a byla vystavěna nová čtyřpatrová budova s nejmodernějším zařízením. Vznikl válcový vodní mlýn s celodřevěným mlýnským zařízením od firmy Josef Prokop a synové z Pardubic. Voda byla z potoka svedena náhonem do vodní nádrže a odtud pouštěna na lopatky dvou Francisových turbín. Ty pohánějí mlýnské stroje se čtyřmi válcovými stolicemi. Ke spuštění provozu došlo na podzim 1938. Dne 1. července 1951 přešlo právo provozovat Jarošův mlýn na Hospodářské družstvo v Brně a dne 1. ledna 1953 na národní podnik Středomoravské mlýny Brno. V důsledku toho nebyla po následujících 40 let prováděna údržba mlýna. Do rodiny Jarošů se vrátil při restituci r. 1991 a v provozu zůstal do r. 2002, kdy byl prohlášen za kulturní památku. V témže roce byl jako muzeum mlynářského řemesla zpřístupněn veřejnosti. Mlýn je přístupný v rámci stanovené otevírací doby a mimo ni po předběžné telefonické dohodě..
|
Přihlášení |
