
Označení lokality jako Tetčice považuji za mírně nešťastné. S obcí nemá nic společného a pokud se potvrdí její téměř jistý pravěký původ, nemohly se spolu potkat ani časově, neboť Tetčice se prvně zmiňují až v roce 1349. Značná je také vzdálenost od obce, asi 3,5 km a nesouvisely spolu ani komunikačně. Navíc lokalita se nachází mnohem blíž k Omicím či Radosticím a dokonce i Střelicím. Může to zmást případného návštěvníka stránek, který hledá sídlo související z Tetčicemi. V takovém případě odkazuji na heslo Bučín na tomto webu, kde je krátce pojednáno o nepotvrzených informacích o dalším hradišti, které se mělo nacházet poblíž Tetčic, respektive na kopci Bučín nad obcí a také o údajných zbytcích gotického hradu tamtéž.
Hradiště zaujalo protáhlý výběžek z masivu Skalka nad údolím Zlatého potoka. Od masivu Skalka, který je vyšší, bylo odděleno mírným projmutím. Výběžek za ním směrem ke svému konci mírně stoupá. Délka opevněné plochy byla přibližně 120 m a šiřka byla nejvíce asi 35 až 40 m. Mělo tak plochu přibližně půl hektaru a patřilo tak k těm rozlohou menším. Povrch nenese žádné stopy zástavby. Převýšení konce výběžku nad údolím je asi 25 m. Výborně chráněné byly jak západní, tak jižní i severní strana, kde byl terén poměrně strmý. Po těchto stranách nejsou patrné žádné známky opevnění, ani úpravy hrany plošiny, na nichž musel stát jistě dřevěný plot. Jinak tomu bylo na straně východní. Zde terén pozvolna dál klesá až do mělkého sedla, než terén začne opět stoupat k masivu Skalka. Ten je odtud vzdálený asi 400 m. Z této východní strany hradiště chránil systém valů. První vnitřní val navazuje na centrální plochu hradiště, má oproti ní výšku asi 50 cm. Před ním byl… číst dále
Vzhledem k tomu, že z lokality nejsou prozatím známé žádné nálezy a datovatelný materiál, je třeba vycházet z charakteru místa jako takového a tedy se značnou jistotou ho označit jako pravěké hradisko, neboť tomu nasvědčuje jak poloha, tak utváření. Je také možné, podle prozatímní absence nálezů, že sídlo nemuselo být dokončeno či využito ke svému účelu. Toto však může potvrdit jen archeologický výzkum.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.