Celkový pohled na hradiště od jihu
© Roman Řezáč 10/2006
Lokalita v literatuře označená jako hradisko Tetčice se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od stejnojmenné obce, 800 m jihozápadně od silnice mezi Tetčicemi a Střelicemi, na menším výběžku ze skalního masivu zvaného Skalka, nad vodotečí zvanou Zlaté potoky. Místo je porostlé vyšší trávou a v jeho konci vysokými stromy. Val a příkop však ukrývá hustý porost mladých stromků. Samotný výběžek, kde se hradiště nachází, je sice nápadný, ale z pohledu z údolí nic nenasvědčuje nějaké lidské činnosti. Na to, že jste na místě, vás také upozorní i dřevěný odpočinkový altán, stojící podél zpevněné komunikace u rozcestí pod výběžkem.
Označení lokality jako Tetčice považuji za mírně nešťastné. S obcí nemá nic společného a pokud se potvrdí její téměř jistý pravěký původ, nemohly se spolu potkat ani časově, neboť Tetčice se prvně zmiňují až v roce 1349. Značná je také vzdálenost od obce, asi 3,5 km a nesouvisely spolu ani komunikačně. ...Navíc lokalita se nachází mnohem blíž k Omicím či Radosticím a dokonce i Střelicím. Může to zmást případného návštěvníka stránek, který hledá sídlo související z Tetčicemi. V takovém případě odkazuji na heslo Bučín na tomto webu, kde je krátce pojednáno o nepotvrzených informacích o dalším hradišti, které se mělo nacházet poblíž Tetčic, respektive na kopci Bučín nad obcí a také o údajných zbytcích gotického hradu tamtéž..
Hradiště zaujalo protáhlý výběžek z masivu Skalka nad údolím Zlatého potoka. Od masivu Skalka, který je vyšší, bylo odděleno mírným projmutím. Výběžek za ním směrem ke svému konci mírně stoupá. ...Délka opevněné plochy byla přibližně 120 m a šiřka byla nejvíce asi 35 až 40 m. Mělo tak plochu přibližně půl hektaru a patřilo tak k těm rozlohou menším. Povrch nenese žádné stopy zástavby. Převýšení konce výběžku nad údolím je asi 25 m. Výborně chráněné byly jak západní, tak jižní i severní strana, kde byl terén poměrně strmý. Po těchto stranách nejsou patrné žádné známky opevnění, ani úpravy hrany plošiny, na nichž musel stát jistě dřevěný plot. Jinak tomu bylo na straně východní. Zde terén pozvolna dál klesá až do mělkého sedla, než terén začne opět stoupat k masivu Skalka. Ten je odtud vzdálený asi 400 m. Z této východní strany hradiště chránil systém valů. První vnitřní val navazuje na centrální plochu hradiště, má oproti ní výšku asi 50 cm. Před ním byl vyhloubený příkop, jehož hloubka oproti jeho koruně kolísá okolo 1,5 m. Val spolu s příkopem se po stranách stáčejí a posléze mizí po bocích, což je velmi dobře patrné především na severní straně. Před příkopem byl nasypán druhý val, který má šířku asi 6 m, s plochou korunou a jeho výška se místy pohybuje až ke 2 m. I tento druhý val se ke konci viditelně stáčel směrem k bokům a i před ním je patrný mělký příkop, hloubky ale nejvýše snad 20 cm. Východním směrem od lokality běží podél vrstevnice ještě terénní hrana. Dobře patrný je také průkop valovým opevněním, který provedl místní lesník, který lokalitu v 60. letech minulého století objevil a upozornil na ni odborníky.
Vzhledem k tomu, že z lokality nejsou prozatím známé žádné nálezy a datovatelný materiál, je třeba vycházet z charakteru místa jako takového a tedy se značnou jistotou ho označit jako pravěké hradisko, neboť tomu nasvědčuje jak poloha, tak utváření. Je také možné, podle prozatímní absence nálezů, že sídlo nemuselo být dokončeno či využito ke svému účelu. ...Toto však může potvrdit jen archeologický výzkum..
|
Přihlášení |
