
4. květen –18.00 hod. –mše sv. (svátek sv. Floriána) 8. květen–10.30 hod. –poutní mše sv. 3. červen–20.00 - 23.00 hod. – Muzejní noc 12. červen – 15.00 hod. –Orelská pouť 3. červenec – 14.00 –17.00 hod - přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple 10. červenec – 14.00 – 17.00 hod. – přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple 7. srpen – 14.00 – 17.00 hod. - přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple 4. září – 14.00 – 17.00 hod. – Dny evropského dědictví
Kaple je postavena z tesaného kamene, má tři vchody a čtyři vížky v rozích. Na novostavbě kaple bylo umístěno původně pět věží. Prostřední - pátá věž však byla odstraněna. Interiér kaple tvořily dva krásné oltáře, varhany a dva zvony. Centrální jednolodní stavba je vybudována přibližně podél severojižní osy, je obdélníkového půdorysu s nárožními rizality; v nich jsou na východní straně vloženy kaple, na západní straně točitá schodiště. Severozápadní schodiště vede na galerii, jihozápadní schodiště na hudební kruchtu. Nad rizality se zvedají hranolové vížky s polygonálními lucernami. Okna jsou uspořádána do dvou etáží; horní okna jsou slepá s maltovým okenním křížem. Nad severním a jižním průčelím je mezi věžice vložen volutový štít. V jeho jižní stěně je nika s lasturou; monumentální socha sv. Floriána byla prý do niky umístěna roku 1706. Sál má půdorys protáhlého oktogonu. Nad jeho prostřední částí je stlačená valená klenba… číst dále
Na základě věrohodných historických pramenů byla stavba zahájena v roce 1695, k vysvěcení kaple došlo 30. června 1697. Kaple byla zasvěcena sv. Floriánovi, jehož si občané města po zhoubném požáru v roce 1690 zvolili za patrona města. Za napoleonských válek v roce 1809 se u Moravského Krumlova utábořila francouzská vojska (kolem 10 tisíc mužů), která kapli zpustošila. V roce 1829 byl uloupen zvon. Teprve v roce 1833 bylo rozhodnuto o obnovení kaple a náklady na obnovu kaple byly hrazeny z darů a sbírek a podíleli se na ní i místní řemeslníci. Dne 4. května 1834 se konalo slavnostní vysvěcení. Město darovalo kapli tzv. bouřkový zvon z tehdejší radnice. V 60. letech 20. století byla kaple a její zařízení zdevastováno, včetně varhan. Byl poškozen také Gutweinův barokní obraz sv. Floriána. Kroky k záchraně kaple podnikl farní úřad a farníci v letech 1968-1969, kdy došlo k částečné opravě… číst dále
Podle pověsti dal kapli postavit kníže Antonín Florián z Lichtensteina jako poděkování za svou záchranu. Prý se mu jednou při návratu z lovu za bouře splašili koně, ale jako zázrakem se zastavili na okraji srázu.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.