Templštejn

Její hrot, obrácený k přístupové cestě, zpevňuje velký pilíř. Uvnitř areálu jsou patrné trosky palácové budovy. Neobvyklá stavební podoba hradu je kladena do souvislosti s anglickou architekturou. Nedlouho poté, co bylo dokončeno jádro hradu, začala asi stavba částečně zdvojeného hradebního pásu, který obepjal ze všech stran starší jádro. O templářském řádu, založeném v r. 1119, je na Moravě první zmínka v listině rakouského vévody Fridricha II. z 23. ledna 1243. V ní se hovoří o templářském komturovi pro Moravu Fridrichovi. Z dvou řádových komend, známých na Moravě, byla nepochybně starší řádová komenda v Čejkovicích, o které máme zprávu z r. 1248. O druhé komendě, v Jamolicích, kde templáři postavili kostel a obsazovali i faru, je bezpečná zpráva až z r. 1279. Teprve koncem 13. století začali templáři budovat mimo Jamolice hrad Templštejn, na nějž pak komendu přenesli. Prvá zpráva o templštejnské komendě pochází z r. 1281, kdy se uvádí jako sídlo komtura Dětřicha; poslední zprávy sahají do prvních let 14. století (1301, 1303). Jamolická, respektive templštejnská komenda vlastnila Jamolice, později též hrad Templštejn, Dobřínsko, Petrovice, Popice a dočasně, do r. 1290, též dva lány a dvůr ve Svatoslavi na Třebíčsku, které tehdy komtur Žibřid prodal opatu třebíčského benediktinského kláštera Janovi. Komenda vykonávala patronátní právo nad farními kostely v Horních Dubňanech, Dobřínsku a v Jamolicích a nad filiálními kostely v Dukovanech a v později zaniklých Bohuslavicích u Templštejna. Po upálení význačných představitelů templářů v r. 1310 a po zrušení řádu na církevním koncilu ve Vienne skončilo působení templářů na Templštejně. V r. 1318 získal hrad Bertold Pirkner z Pirknštejna; hrad zůstal v držení jeho synů, kteří se jako majitelé připomínají v r. 1349. Okolo poloviny 14. století náležel pánům z Lipé. V r. 1397 byl v zeměpanském držení a jeho purkrabím byl Markvart z Pechtic. V r. 1410 byl opět jeho majitelem rod z Lipé. K strategické ochraně hradu byla vybudována v polovině 15. století štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem dělostřelby. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila; přesto zůstala dokladem typické ochrany hradu v 15. století. Pány z Lipé vystřídali na čas v držení hradu Osovští z Doubravice, ale později jej získali zpět. Poslední z nich, Pertold Bohobud z Lipé, se účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandu v l. 1618–1620, a proto mu bylo zboží odňato. V r. 1623 je spolu s Moravským Krumlovem koupil kníže Gundakar z Lichtenštejna. Hrad Templštejn nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století. Usuzujeme tak z ohořelých částí stavby, trámů, veřejí a kovových předmětů. Objevily se zřejmě i pokusy o jeho záchranu, jak o tom svědčí nalezené kameny s letopočtem 1552. Dnes je Templštejn pouze zříceninou se zbytky příkopů, hradebních zdí, gotické kaple a rozsáhlých valů, přesto si však zachoval svou specilickou tvářnost..