Celkový pohled od severozápadu na jádro tvrze
© Roman Řezáč 03/2008
Tvrziště se nachází na plochém výběžku se skalnatým ukončením, který vybíhá z náhorní planiny od severu a končí nad hlavní silnicí procházející obcí. Místo je pak po bocích sevřeno ulicemi Nádražní a Krb. Ze čtvrté strany pak výběžek ve vzdálenosti necelých 200 m od tvrziště přetínají železniční koleje. K místu je nejjednodušší dostat se přes louku od nádraží nebo cestou vedoucí po úbočí z ulice Krb.
Předem je třeba upozornit, že výběžek byl osídlený již v pravěku a jsou zde potvrzeny nálezy kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové. Pravěká lokalita zaujímala plochu přibližně 110 x 70 m. Její opevnění se však nedochovalo, ale dá se usoudit, že bylo sekundárně využito k obraně ve středověku, kdy v severním cípu lokality byla založena tvrz. ...Tvrz měla nejspíš jednoduché utváření se čtvercovým jádrem, které obklopoval příkop a val. Do dnešní doby se zachovalo jádro čtvercového tvaru, o stranách asi 14 x 15 m. Na povrchu nejsou patrné žádné zbytky zástavby, několik málo kamenů se povaluje po stranách. Patrné jsou jen dvě nevýrazné prohlubně na jihovýchodní a západní straně. Obě jsou poměrně mělké a velké necelé 4 x 2 m. Zda souvisí se zástavbou nelze potvrdit. Jádro má dosud výšku mezi 2 až 3 metry a bylo zřejmě celé nasypáno. Vzhledem k tomu, že okolí tvrziště je stále zemědělsky využívané, byl příkop a val již dávno srovnán se zemí. Jistě vedl po všech stranách, přestože severní konec výběžku má převýšení okolo 20 m. Například směrem k severozápadu zbývá od jádra ke konci výběžku téměř 50 m, což naznačuje, že snad zde mohly stát budovy zázemí tvrze. Ta se dá předpokládat i na ostatních stranách, především na východě. Snad jen na severu pro ni místo nebylo. Je také možné, že výběžek je díky zemědělství o něco širší než původně a pak by tyto úvahy byly liché. Každopádně v současné době zbytek tvrziště působí uprostřed rovné plošiny, bývalého pravěkého hradiště dost nápadně. Znatelný příkop přetíná ostrožnu ve vzdálenosti asi 50 m jihovýchodně od tvrziště. Příkop je mělký, nejvíce 1 m hluboký a široký ne víc než 7 m a znatelný je i vnější val. Je snad možné, že je i původním ohrazením pravěkého hradiště, o tom jsem však zmínky nikde nenašel..
Pravěká historie lokality je zmíněná v popisu, středověká historie je pak stále zahalena tajemstvím. O tvrzi se zmínky nikde zatím nenašly, ví se jen, že ves Brankovice byla v držení nižší šlechty, konkrétně Viléma v první polovině 14. století. Koncem století okolní zboží a tedy i Brankovice skupovali Hechtové z Rosic a patrně tehdy byla tvrz i opuštěna. ...
|
Přihlášení |
