Nové Zámky

Stavební práce začaly v r. 1561, jak o tom svědčí pamětní deska nad bránou vstupní věže s nápisem "Letha Panie 1561 v pondělí před svatým Jiřím založeno jest toto stavení nákladem a prací skrze urozeného a statečného rytíře pana Záviše z Víckova", opatřená znakem a iniciálami budovatele i jeho manželky Johanky z Háje. Projektantem stavby byl Vlach ze severní Itálie, který snad byl ve styku se staviteli blízkého bučovického zámku. Záviš stavěl zámek až do své smrti v r. 1569; jeho nástupce Přemek ve výstavbě sice pokračoval, ale již v r. 1575 by zámek prodán Jidřichu a Zikmundu ze Zástřizl, kteří jej brzy postoupili Martinovským z Rozseče. Střídání majitelů zámku neprospělo, a tak zůstal jen torzem; měl mít uzavřenou čtyřkřídlou dispozici, jak je patrné z dochovaného východního traktu a z poloviny severního křídla. Celek měla doplňovat hranolová vstupní věž a nárožní věžičky. Z původního plánu zůstal jen půdorys stavby ve tvaru písmene L; o celkové koncepci svědčí i zbytek dvorní arkády, která měla vyplňovat celé vnitřní nádvoří, což znamená, že pro nedostatek finančních prostředků i pro předčasné úmrtí Závišovo byla vlastně provedena pouze jedna čtvrtina stavby. Po jeho smrti doplnil stavitel Tobiáš z Kladska jen sgrafitové fasády a střešní atiky. V 70. letech 16. století se sice uvažovalo o dokončení stavby, ale k realizaci záměr nedošlo. Zámek byl pouze zpevněn nárožní věží a dvojitou hradební zdí. V době stavovského povstání v l. 1618 - 1620 byl majitelem Nových Zámků Adam Kravařský ze Šlejvic, kterému pro účast na povstání byl zámek se statkem zkonfiskován a darován císařskému komorníku Mikuláši Nusserovi z Nusseku. Nusser usiloval o povznesení statku - byl povýšen do šlechtického stavu -, ale pro nepoctivé úřadování bylo obojí předáno v r. 1660 hraběti Jiřímu Ludvíkovi ze Sinzendorfu; ten prodal zámek veliteli uherskohradišťské pevnosti šlesvickoholštýnskému vévodovi Alexandru Jindřichovi. Jeho syn Alexandr se pokoušel o úpravy chátrajícího zámku tím, že v r. 1665 dal upravit arkýř v prvním poschodí na kapli. Další držitelé zámku se pak rychle střídali; v r. 1750 jej vlastnil Josef Leopold Petrasch, zakladatel olomoucké obrozenecké společnosti Societas incognitorum (Společnost neznámých), za něhož se na Nových Zámcích předváděly antické hry. V r. 1798 koupil statek za 135 000 zl. kníže Alois Josef z Lichtenštejna a spojil jej s bučovickým panstvím. Tím ztratil zdejší zámek význam jako panské sídlo a nezadržitelně chátral. Jeho původní opevnění bylo rozebráno, západní část severního křídla byla po r. 1826 odbourána. Lichtenštejnové přenechali zámek majiteli cukrovaru E. Seidlovi, pak náležel slavkovskému cukrovaru a po první světové válce Zemědělskému legionářskému družstvu. Ve 20. letech byly provedeny na zámku nejnutnější opravy. Dnes je zámek majetkem Krajského památkového střediska v Brně. V poslední době byl zahájena jeho generální oprava, která tak zachrání velmi cenný doklad moravské renesanční architektury. V zámku bude instalována památková expozice, charakterizující česko - italské umělecké vztahy.

Jindy po předchozí dohodě. VSTUPNÉ:

D 40/ d 25, ciz. D 80/ d 50; doprovodné výstavy, minikoncerty + 5 až 10 Kč. WC (vozíčkáři jen velmi omezeně); foto - 100 Kč, kamera - 200 Kč; parkování v obci - 0,25 km (u obecního úřadu, v podzámčí) a u ZD 0,5 km; autobus - 0,8 km, vlak - 1 km..