
Kostel sv. Jiří se situován na mírné vyvýšenině nad historickou návsí. Zdánlivě nevýrazná obdélná loď kostela s jednoduchou fasádou členěnou reliéfními sloupy (s několika okny a bočními vchody) je zakončena kruhovou kaplí s kuželovitou střechou téměř orientálního tvaru. Štíhlá hranolová věž v průčelí je opatřena hodinami a vkusnou lucernou nad hlavním vchodem. Dlouhá loď začínající věží a ukončená výrazným kruhovým kněžištěm dává kostelu zvláštní výraz, který je ovšem viditelný jen z několika úhlů v obci a částečně krytý vzrostlým stromem a současnou zástavbou. U kostela je novější kříž a tragiku 1. světové války připomíná pomník padlým občanům v podobě sochy sv. Václava. Po stranách podstavce jsou vytesány zajímavé reliéfy dobových pušek (s fotografiemi padlých). Pomník padlému synovi statkáře z Mor. Prus je i na ploše bývalého hřbitova a tvoří jej socha sv. Josefa s jezulátkem z roku 1921.
Počátky vesnice Moravské Prusy se dají jen s obtížemi vystopovat. Některé prameny uvádějí, že se poprvé připomíná již roku 1131 a v roce 1269 se po Prusech píše nižší šlechtic Martin. Není ovšem jasné zda se jeho přídomek váže k Moravským Prusům. Takže počátek obce se v současnosti hledá až ve 14. století, kdy se v zápisu v zemských deskách v roce 1349 uvádí, že díl vsi (polnosti, dvůr a mlýn) držel Nedvídek z Voděrad a další části majetku v obci vlastnili bratři Jakub Konček, Janek, Ctibor a Janáč z Prus. Ves byla takto rozdrobena až do roku 1391 kdy Myslibor z Radovestic vstoupil ve spolek s dalšími majiteli – pány z Melic (dcera Jakuba Končeka se stala i ženou Vojtěcha z Melic). V Moravských Prusech ve středověku stálo panské sídlo – podle všeho kamenná tvrz na severovýchodním okraji obce. Roku 1591 byla však už pustá. Existence tvrze jen podtrhuje ekonomický význam Moravských Prus na… číst dále