
Město na jihozápadním okraji Chřibů. V něm je zajímavý židovský hřbitov. Nedaleko se nachází zřícenina hradu Cimburk.
Dnes je v zámku učiliště.
V roce 1631 u něho stávala také kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století i zámkem. Ale v této podobě tvrz nakonec jako panské sídlo nevyhovovala. Proto dal po roce 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Münch - Belinghausenu. V letech 1848-1851 vlastnil přechodně koryčanský zámek Salomon Rotschild a po něm Vilém Figdor a Heřman Wittgenstein. Okrasná zahrada a anglický park byly u zámku již kolem roku 1718. Jednotlivé části byly od sebe odděleny alejemi lip či jírovců. Celá dispozice kontrastovala hned od svého vzniku s divokým terénem východně ležící rokle s potokem. Ústředním, ještě barokním motivem je středová, přímá kaštanová alej, která stoupá mírně po návrší. Mezi významnější dřeviny nacházející se v parku patří některé jedle, smrky a zeravy. Nelze přehlédnout obrovský červenolistý buk, žlutolistý trnovník, statný břek, převislou višeň křovitou a chloupkatou. Dnes zámek slouží školským účelům.
V r. 1631 u něho byla i kaple. Pro své větší rozměry byla tvrz nazývána v 17. století i zámkem, mimo jiné také proto, že Koryčany se staly střediskem cimburského panství. Ale ani v této podobě tvrz nakonec jak panské sídlo nevyhovovala. Proto dal někdy po r. 1677 František Gabriel Horecký vybudovat na jejím místě barokní zámek, skládající se ze dvou křídel, z nichž jedno bylo obráceno proti městečku a kostelu. Kromě hospodářských a kancelářských místností v něm bylo jen několik málo obytných pokojů. Zámek byl rozšířen až po 100 letech za Kristiána z Gillernu, kdy bylo připojeno třetí křídlo s balustrádou, obrácené k východu. Současně byl upraven hlavní vchod do zámku, doplněný Kristiánovým erbem a ozdobený květinovými závěsy. Tím stavební vývoj koryčanského zámku skončil. Další úpravy se týkaly už jen nejbližšího zámeckého okolí; byla například zřízena okrasná zahrada a anglický park. Zahrady byly rozděleny alejemi kaštanů a lip. Jistý podíl na této proměně měla Kristiánova dcera Marie Josefa, provdaná za Konstantina z Münch-Bellinghausenu. V letech 1848–1851 vlastnil přechodně koryčanský zámek Salomon Rotshchild a po něm Vilém Figdor a Heřman Witgenstein.