
Tvrz v Moravských Prusech můžeme směle označit za zaniklou, přestože se stále ještě dá vysledovat náznak centrálního pahorku i příkopu, který ho obtáčel. Tvrz stávala v rovinné poloze a zdá se, že měla obvyklé utváření centrálního jádra obtočeného příkopem a jistě i vnějším valem. Pro obranu to nebylo nějak výhodné místo, ale odpovídá zcela běžným sídlům své kategorie. Mnohaletá zemědělská orba srovnala tvrziště téměř do roviny, ovšem při bližším ohledání, pokud je pole bez porostu, je zřetelně okem vidět náznak vyvýšení centrálního pahorku s převýšením téměř 1 m vůči okolí a kolem něj se táhne mírná propadlina po příkopu. Toto je však patrné především na jižní straně, jinde to chce přidat více představivosti. Hodně zřetelná je taky odlišná barva zeminy v místě pahorku, která má díky kulturní vrstvě výrazně tmavší barvu a je poměrně hojná na keramiku. Naopak bývalý příkop je světlejší barvy a umocňuje tak orientaci… číst dále
Počátky tvrze a její vznik můžeme spojit s dobou konce 14. a začátku 15. století. V té době došlo ke sjednocení vsi, neboť před touto dobou byla rozdělena na díly. První zmínka o Prusech (ovšem ne o tvrzi) pochází z roku 1349, kdy díl vsi držel Nedvídek z Voděrad. Po Prusech se psali před rokem 1368 také bratři Jakub Konček, Janek, Ctibor a Janáč, díl jim tedy jistě patřil. V roce 1384 se po Prusech psal Myslibor z Radovesic. Na začátku 15. století drželi většinu již vladykové z Melic. Tvrz se výslovně zmiňuje v roce 1491 v souvislosti se Znatem z Melic a Prus a dále v roce 1510 a 1516 při převodu Pernštejnům. V této době snad byla ještě využívaná, ale v roce 1548 se již ale ve výčtu zboží nezmiňuje a dá se usuzovat, že zanikla po připojení k pernštejnskému panství, přesto že se jako pustá zmiňuje výslovně až v roce 1591.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.