kostel sv. Michaela archanděla

Jak se tehdy Švábenice jmenovaly, nikdo však neví. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a bohoslužby se v něm konaly slovanským obřadem. Co je na tom pravdy, již nelze zjistit. Podloženější už je zpráva, že v hradní kapli, která stála asi na místě dnešní mariánské kaple Na Hradě, konali ve 12. století pro pány ze Švábenic obřady latinským ritem augustiniáni z pražského kláštera na Zderaze. Rod ze Švábenic byl totiž patronem tohoto kláštera. Kdy byl postaven kostel na místě, kde stojí dnes, se přesně neví. Bylo to patrně těsně před úpadkem rodu pánů ze Švábenic, po r. 1300. Byl asi dřevěný a otočený k západu. Byl to kostel farní, pod který patřilo i několik sousedních obcí. Od doby kolem r. 1580 až do r. 1633 patřily Švábenice pod farní úřad ve Hvězdlicích. V té době zde asi byli již moravští bratři. Od r. 1653 byl švábenický kostel opět farním, později děkanským. Asi r. 1704 úplně vyhořel. Neví se přesně, komu byla zasvěcena hradní kaple ani vyhořelý farní kostel. Někteří se domnívají, že obojí sv. Janu Křtiteli, jiní sv. Michaelu archandělovi. Podrobnosti nejsou přesně známy. Městečko Švábenice totiž v 19. století zachvátily velké požáry, a to i budovu, ve které byly uloženy všechny dokumenty, týkající se jeho minulosti. Dnešní kostel postavený v barokním slohu byl budován v letech 1716–1718 nákladem patrona kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha a byl zasvěcen sv. Michaelu archandělovi. Protože průčelí a věž stále ujížděly s podložím ze svahu a dílčí opravy nepomáhaly, byly věž i průčelí rozebrány a postaveny v dnešní podobě. Opravu a stavbu věže provedl nákladem i se znovuvysvěcením kníže arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg dne 2. října 1859. Zasloužil se o důkladnou a nákladnou přestavbu kostela a uchování této cenné kulturní památky – siluety západní Hané. Šířka švábenického kostela je 16 metrů a délka 38 metrů. Výška věže je 53 metry. Největší cenností je hlavní mramorový oltář z r. 1904. Autorem tohoto uměleckého díla je sochař Ferdinand Neumann z Kroměříže. Oltář je z vysoce kvalitního carrarského mramoru a váží 4100 kg. Při práci na kříži měl sochař vzor ve známém díle Josefa Václava Myslbeka. Je třeba dodat, že stejný kříž jako ve Švábenicích, poslal Ferdinand Neumann na světovou výstavu do St. Louis v Americe, kde získal zlatou medaili, přestože se dílo při přepravě rozlomilo. Kostel sv. Michaela archanděla ve Švábenicích je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 zapsána v seznamu kulturních památek ČR. Chráněnými památkami jsou také sochy před kostelem, a to socha Anděla s Kristem a socha Boha Otce, a hlavní kamenný hřbitovní kříž z r. 1767..