Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.
Hlavní obrázek místa
Pohled na jádro hrádku od severovýchodu
© Roman Řezáč 01/2008
Hrádek zvaný Hradisko či Újezd, leží na okraji velkého plochého ostrohu, táhnoucího se z masivu vrcholu Hradisko, nad údolím Trkmanky, neboli Bažantnice (místními též zvané Bezednice), asi 3 km severozápadně od Ždánic, v oblasti Ždánického lesa. Ten je studnicí památek jak středověkých, tak pravěkých. Nedaleko se nachází známá lokalita Konůvky s archeologicky prozkoumanou vesnicí, tvrzí a kostelem nebo hrádek Kepkov či Kvášov. Při mé návštěvě tento hrádek neustále zahalovala mlha, jako by symbolicky chtěla vyjádřit tajemnost toho sídla, jehož historie i podoba je stále neznámá. Dokonce se uvažuje o tom, že nebylo zcela dokončeno (J. Unger 1992). V každém případě na mne tak nepůsobilo. V těchto úvahách se vychází z toho, že z hrádku zatím nejsou známé žádné nálezy a v pramenech se nezmiňuje, respektive nejsou zatím známy písemné zmínky, které by se daly se sídlem ztotožnit. Není mi zatím také známo, kde stála ves Lhota, která tvořila (či tvořit měla) zázemí hradu. Nejsem odborník na zaniklé vesnice, ani není v mých silách projít množství historických materiálů a pokud je její místo někomu historii znalejšímu známé, laskavě mi následující úvahy promine. Já vycházím v tomto směru z textů J. Ungera z roku 1992 a M. Plačka o deset let později, že ves stávala v údolí Bezednice pod sídlem. Potok či říčka Bezednice, neboli Bažantnice a na mapách správně Trkmanka, se však takto nazývá až od soutoku s bezejmenným potokem, který přitéká z bočního údolí od severu, necelý 1 km od hrádku směrem ke Ždánicím. Před tím se potok nazývá Jelení a pod sídlem tak právě teče on. Proto se lze domnívat, že oba autoři spíše zaměnili jména potoků a Lhota tak ležela v údolí kolem Jeleního potoka. Příhodných míst, kde mohla stát zaniklá ves Lhota je však v blízkém okolí víc a jedno z nich mohlo být i na soutoku výše jmenovaného Jeleního potoka…  číst dále
Roman Řezáč, 21.1. 2008
popis

Reliéf hrádku je velmi dobře dochovaný. Měl dvoudílnou podobu, skládající se z předhradí a samotného jádra, umístěnými podélně za sebou, orientace sever-jih. Celkově tak hrádek dosahoval úctyhodné 100 m délky. Jádro mělo obdélníkový tvar, zřejmě se zaoblenými rohy, o rozměrech asi 20 x 10 m. Na jeho povrchu se nachází jediná výrazná deprese, a to v severozápadním rohu jádra. Vzhledem k terénní situaci a poloze předhradí je to ideální místo vstupu do jádra a s jistou fantazií můžeme tuto depresi považovat za zbytek nějaké vstupní věžičky. Kolem jádra obíhal příkop, široký od asi 8 – 12 m. Nejširší je dnes na nejlépe chráněné západní straně. Toto se dá přisuzovat nejspíše erozi, neboť na přírodou chráněné západní straně by širší příkop než na východní, více ohrožené, neměl význam. Možné je však také to, že zde na západě byla po svahu jádra vedena přístupová cesta a protože ta se dávno sesula po svahu, je zde dnes příkop širší. Stejně tak…  číst dále

Roman Řezáč, 21.1. 2008

historie

Historie hrádku je zatím značně nejistá a neznámá. Ves Lhota se zmiňuje od roku 1391, kdy už patřila ke Ždánicím. Od roku 1490 byla již pustá. Mezitím se ves zmiňuje v roce 1466, její zánik je tedy třeba hledat někde v rozmezí pozdějších 24 let. Vznik hrádku je tak možné předpokládat ještě před rokem 1391, kdy ještě před připojením ke Ždánicím byla jeho stavba logická. Pokud bychom se ztotožnili s názorem, že sídlo nebylo dokončeno, mohlo to být třeba někdy těsně před tímto rokem a připojením hrádek ztratil význam a byl třeba ještě před dokončením opuštěn.

Roman Řezáč, 21.1. 2008

pověsti

Zmínky o údajných zbytcích zdí

V 19.století se hovoří o zdech na hrádku (konkrétně J. Vrbas, který hrádek prvně popsal). Toto však není nijak podložené. Povrch hrádku je mimo jedné výrazné deprese rovný a nenese po zdivu žádné památky. Je však pravdou, že po bocích se několik menších kamenů povaluje. Pravděpodobně z hrádku pochází, ale jejich četnost a velikost spíše naznačuje jejich použití pro podezdívku nějaké stavby či dřevěné hradby, než pro skutečný kamenný palác, ač menších rozměrů, či hradby. Je také nepravděpodobné, že by kameny byly odvezeny na druhotné použití v pozdější době (od zmíněného 19. století), neboť nejblíže jsou Ždánice, a to až 3 km daleko. Je však možné že byly použity na nějakou stavbu v blízkosti, která již také zanikla. Přesto hrádek kamenný být mohl a v době vzniku by to nebylo nic neobvyklého. Je totiž otevřenou možností, že ne zcela dostavěný či opuštěný kamenný hrádek byl rozebrán těsně po ztrátě jeho sídelní funkce a materiál z něj…  číst dále

Roman Řezáč, 21.1. 2008

Půdorys místa

, Hradisko u Ždánic (Lhota?)- půdorysný nákres hrádku
Plaček M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY),

Místa v okolí

 Palánek
 Kvášov
 Konůvky
 Kepkov
 Rašovice
 Žarošice
 kostel sv. Anny
 Uhřice
 Vícemilice
 hrádek u Nevojic
 Nevojice
 Nechvalín
 Bučovice
 radnice
 Hrádek u Snovídek
 Mezilesice
 Bučovice
 židovský hřbitov
 Dambořice
 Věteřov
 Haluzice
 Kobeřice
 hrádek v poloze Valy
 Sobůlky
 Strážovice
 Bukovanský mlýn
 Milonice
 Milonice
 Kojátky
 Bohuslavice
 Nové Zámky
 Nemotice
 Vážany nad Litavou
 Panský dům
 synagoga
 radnice
 městské opevnění
 Slavkov
 kostel sv. Vavřince
 Brankovice
 Koryčany
 mariánský sloup
 Bošovice
 židovský hřbitov
 kaple sv. Josefa
 Komorov
 Kyjov
 Hrušky
 Kostelec
 Nové Hvězdlice
 socha sv. Floriána
 Svatobořice
 Nové Hvězdlice
 morový památník
 Šardice
 kostel Všech Svatých
 kostel sv. Vavřince
 Chvalkovice
 kaple sv. Rocha
 Bohdalice
 Pavlovice
 Dolní Moštěnice
 Koryčanská kaple
 Klobouky u Brna
 kostel sv. Vavřince
 Vřesovice
 větrný mlýn
 Johanka
 kaple Panny Marie
 Čechyně
 Krchůvek
 židovský hřbitov
 sklepní ulička
 Chvalkovice
 Vlkoš
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 Žádovice
 větrný mlýn
 Milotice
 Nedánov
 kostel Všech Svatých
 Vítovice
 Boleradice
 Litenčice
 Hradištěk u Jezery
Základní informace místa
ID místa: 5955
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

reklama