Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.
Hlavní obrázek místa
Pohled na jádro hrádku od severovýchodu
© Roman Řezáč 01/2008
Hrádek zvaný Hradisko či Újezd, leží na okraji velkého plochého ostrohu, táhnoucího se z masivu vrcholu Hradisko, nad údolím Trkmanky, neboli Bažantnice (místními též zvané Bezednice), asi 3 km severozápadně od Ždánic, v oblasti Ždánického lesa. Ten je studnicí památek jak středověkých, tak pravěkých. Nedaleko se nachází známá lokalita Konůvky s archeologicky prozkoumanou vesnicí, tvrzí a kostelem nebo hrádek Kepkov či Kvášov. Při mé návštěvě tento hrádek neustále zahalovala mlha, jako by symbolicky chtěla vyjádřit tajemnost toho sídla, jehož historie i podoba je stále neznámá. Dokonce se uvažuje o tom, že nebylo zcela dokončeno (J. Unger 1992). V každém případě na mne tak nepůsobilo. V těchto úvahách se vychází z toho, že z hrádku zatím nejsou známé žádné nálezy a v pramenech se nezmiňuje, respektive nejsou zatím známy písemné zmínky, které by se daly se sídlem ztotožnit. Není mi zatím také známo, kde stála ves Lhota, která tvořila (či tvořit měla) zázemí hradu. Nejsem odborník na zaniklé vesnice, ani není v mých silách projít množství historických materiálů a pokud je její místo někomu historii znalejšímu známé, laskavě mi následující úvahy promine. Já vycházím v tomto směru z textů J. Ungera z roku 1992 a M. Plačka o deset let později, že ves stávala v údolí Bezednice pod sídlem. Potok či říčka Bezednice, neboli Bažantnice a na mapách správně Trkmanka, se však takto nazývá až od soutoku s bezejmenným potokem, který přitéká z bočního údolí od severu, necelý 1 km od hrádku směrem ke Ždánicím. Před tím se potok nazývá Jelení a pod sídlem tak právě teče on. Proto se lze domnívat, že oba autoři spíše zaměnili jména potoků a Lhota tak ležela v údolí kolem Jeleního potoka. Příhodných míst, kde mohla stát zaniklá ves Lhota je však v blízkém okolí víc a jedno z nich mohlo být i na soutoku výše jmenovaného Jeleního potoka…  číst dále
Roman Řezáč, 21.1. 2008
popis

Reliéf hrádku je velmi dobře dochovaný. Měl dvoudílnou podobu, skládající se z předhradí a samotného jádra, umístěnými podélně za sebou, orientace sever-jih. Celkově tak hrádek dosahoval úctyhodné 100 m délky. Jádro mělo obdélníkový tvar, zřejmě se zaoblenými rohy, o rozměrech asi 20 x 10 m. Na jeho povrchu se nachází jediná výrazná deprese, a to v severozápadním rohu jádra. Vzhledem k terénní situaci a poloze předhradí je to ideální místo vstupu do jádra a s jistou fantazií můžeme tuto depresi považovat za zbytek nějaké vstupní věžičky. Kolem jádra obíhal příkop, široký od asi 8 – 12 m. Nejširší je dnes na nejlépe chráněné západní straně. Toto se dá přisuzovat nejspíše erozi, neboť na přírodou chráněné západní straně by širší příkop než na východní, více ohrožené, neměl význam. Možné je však také to, že zde na západě byla po svahu jádra vedena přístupová cesta a protože ta se dávno sesula po svahu, je zde dnes příkop širší. Stejně tak…  číst dále

Roman Řezáč, 21.1. 2008

historie

Historie hrádku je zatím značně nejistá a neznámá. Ves Lhota se zmiňuje od roku 1391, kdy už patřila ke Ždánicím. Od roku 1490 byla již pustá. Mezitím se ves zmiňuje v roce 1466, její zánik je tedy třeba hledat někde v rozmezí pozdějších 24 let. Vznik hrádku je tak možné předpokládat ještě před rokem 1391, kdy ještě před připojením ke Ždánicím byla jeho stavba logická. Pokud bychom se ztotožnili s názorem, že sídlo nebylo dokončeno, mohlo to být třeba někdy těsně před tímto rokem a připojením hrádek ztratil význam a byl třeba ještě před dokončením opuštěn.

Roman Řezáč, 21.1. 2008

pověsti

Zmínky o údajných zbytcích zdí

V 19.století se hovoří o zdech na hrádku (konkrétně J. Vrbas, který hrádek prvně popsal). Toto však není nijak podložené. Povrch hrádku je mimo jedné výrazné deprese rovný a nenese po zdivu žádné památky. Je však pravdou, že po bocích se několik menších kamenů povaluje. Pravděpodobně z hrádku pochází, ale jejich četnost a velikost spíše naznačuje jejich použití pro podezdívku nějaké stavby či dřevěné hradby, než pro skutečný kamenný palác, ač menších rozměrů, či hradby. Je také nepravděpodobné, že by kameny byly odvezeny na druhotné použití v pozdější době (od zmíněného 19. století), neboť nejblíže jsou Ždánice, a to až 3 km daleko. Je však možné že byly použity na nějakou stavbu v blízkosti, která již také zanikla. Přesto hrádek kamenný být mohl a v době vzniku by to nebylo nic neobvyklého. Je totiž otevřenou možností, že ne zcela dostavěný či opuštěný kamenný hrádek byl rozebrán těsně po ztrátě jeho sídelní funkce a materiál z něj…  číst dále

Roman Řezáč, 21.1. 2008

Půdorys místa

, Hradisko u Ždánic (Lhota?)- půdorysný nákres hrádku
Plaček M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY),

Místa v okolí

 Palánek
 Kvášov
 Konůvky
 Kepkov
 Rašovice
 Žarošice
 kostel sv. Anny
 Uhřice
 Vícemilice
 hrádek u Nevojic
 Nevojice
 Nechvalín
 Bučovice
 radnice
 Hrádek u Snovídek
 Mezilesice
 Bučovice
 židovský hřbitov
 Dambořice
 Věteřov
 Haluzice
 Kobeřice
 hrádek v poloze Valy
 Sobůlky
 Strážovice
 Bukovanský mlýn
 Milonice
 Milonice
 Kojátky
 Bohuslavice
 Nové Zámky
 Nemotice
 Vážany nad Litavou
 Panský dům
 synagoga
 radnice
 městské opevnění
 Slavkov
 kostel sv. Vavřince
 Brankovice
 Koryčany
 mariánský sloup
 Bošovice
 židovský hřbitov
 kaple sv. Josefa
 Komorov
 Kyjov
 Hrušky
 Kostelec
 Nové Hvězdlice
 socha sv. Floriána
 Svatobořice
 Nové Hvězdlice
 morový památník
 Šardice
 kostel Všech Svatých
 kostel sv. Vavřince
 Chvalkovice
 kaple sv. Rocha
 Bohdalice
 Pavlovice
 Dolní Moštěnice
 Koryčanská kaple
 Klobouky u Brna
 kostel sv. Vavřince
 Vřesovice
 větrný mlýn
 Johanka
 kaple Panny Marie
 Čechyně
 Krchůvek
 židovský hřbitov
 sklepní ulička
 Chvalkovice
 Vlkoš
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 Žádovice
 větrný mlýn
 Milotice
 Nedánov
 kostel Všech Svatých
 Vítovice
 Boleradice
 Litenčice
 Hradištěk u Jezery
Základní informace místa
ID místa: 5955
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama