Pohled na jádro hrádku od severovýchodu
© Roman Řezáč 01/2008
Reliéf hrádku je velmi dobře dochovaný. Měl dvoudílnou podobu, skládající se z předhradí a samotného jádra, umístěnými podélně za sebou, orientace sever-jih. Celkově tak hrádek dosahoval úctyhodné 100 m délky. Jádro mělo obdélníkový tvar, zřejmě se zaoblenými rohy, o rozměrech asi 20 x 10 m. Na jeho povrchu se nachází jediná výrazná deprese, a to v severozápadním rohu jádra. Vzhledem k terénní situaci a poloze předhradí je to ideální místo vstupu do jádra a s jistou fantazií můžeme tuto depresi považovat za zbytek nějaké vstupní věžičky. Kolem jádra obíhal příkop, široký od asi 8 – 12 m. Nejširší je dnes na nejlépe chráněné západní straně. Toto se dá přisuzovat nejspíše erozi, neboť na přírodou chráněné západní straně by širší příkop než na východní, více ohrožené, neměl význam. Možné je však také to, že zde na západě byla po svahu jádra vedena přístupová cesta a protože ta se dávno sesula po svahu, je zde dnes příkop širší. Stejně tak… číst dále
Historie hrádku je zatím značně nejistá a neznámá. Ves Lhota se zmiňuje od roku 1391, kdy už patřila ke Ždánicím. Od roku 1490 byla již pustá. Mezitím se ves zmiňuje v roce 1466, její zánik je tedy třeba hledat někde v rozmezí pozdějších 24 let. Vznik hrádku je tak možné předpokládat ještě před rokem 1391, kdy ještě před připojením ke Ždánicím byla jeho stavba logická. Pokud bychom se ztotožnili s názorem, že sídlo nebylo dokončeno, mohlo to být třeba někdy těsně před tímto rokem a připojením hrádek ztratil význam a byl třeba ještě před dokončením opuštěn.
V 19.století se hovoří o zdech na hrádku (konkrétně J. Vrbas, který hrádek prvně popsal). Toto však není nijak podložené. Povrch hrádku je mimo jedné výrazné deprese rovný a nenese po zdivu žádné památky. Je však pravdou, že po bocích se několik menších kamenů povaluje. Pravděpodobně z hrádku pochází, ale jejich četnost a velikost spíše naznačuje jejich použití pro podezdívku nějaké stavby či dřevěné hradby, než pro skutečný kamenný palác, ač menších rozměrů, či hradby. Je také nepravděpodobné, že by kameny byly odvezeny na druhotné použití v pozdější době (od zmíněného 19. století), neboť nejblíže jsou Ždánice, a to až 3 km daleko. Je však možné že byly použity na nějakou stavbu v blízkosti, která již také zanikla. Přesto hrádek kamenný být mohl a v době vzniku by to nebylo nic neobvyklého. Je totiž otevřenou možností, že ne zcela dostavěný či opuštěný kamenný hrádek byl rozebrán těsně po ztrátě jeho sídelní funkce a materiál z něj… číst dále
|
Přihlášení |
