
Stavitel tvrze výhodně využil polohu v ohybu terénní terasy. Tvrz byla tedy ze dvou stran chráněna přírodním svahem. Zbytky tvrziště lze spatřit v zahradách příslušných stavení při jihovýchodním konci lokality, kde je patrná polovina čtyřbokého pahorku s dochovanou severozápadní hranou v délce 27 m. Tento pahorek také po dvou svazích lemují terasy, které zbyly po obvodovém valu – ten vymezoval plochu dnes už neexistujícího příkopu. Tyto terasy jsou oproti ploše pahorku sníženy cca o 3 metry, příkop byl široký cca 15 m. Zbytek tvrziště byl pohlcen novodobou zástavbou. V současné době je žádoucí archeologický průzkum, který by ukončil nejasnosti ohledně této zajímavé lokality.
Historie lokality není do dnešní doby zcela potvrzena, avšak již na počátku 20. stol. si tohoto zajímavého místa všiml známý moravský badatel I. L. Červinka. Ten ji také, podle dnešních odborníků, věrohodně ztotožnil s tvrzí Vlčka ze Švábenic a Dobročkovic. Tento příslušník rodu pánů ze Švábenic si na díle Švábenic patřící pustiměřskému klášteru, někdy v době války mezi markrabaty Joštem a Prokopem, postavil tvrz a odtud si přilepšoval, tehdy běžným, lapkovstvím. Tuto skutečnost potvrzují půhony Elišky – abatyše pustiměřského kláštera, z roku 1406. Roku 1407 olomoucký soud rozhodl, že protiprávní stav je nepřípustný a tvrz byla pravděpodobně zbořena. Později se tvrz již neuvádí. Odborníci do dnešní doby soudili, že tvrzí byl v písemných pramenech myšlen provizorně opravený původní hrad pánů ze Švábenic v poloze „Valy“. Nyní je však zřejmé, že tvrzí byla míněna právě skromnější lokalita „Hradisko“ při cestě do Dětkovic. Výběr místa tvrze má… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.