
Zbytky tvrziště po pravděpodobné tvrzi v poloze „Hradisko“ ve Švábenicích najdeme při severovýchodním konci městečka, cca 100 m od náměstí při cestě do sousedních Dětkovic.
Tento pahorek také po dvou svazích lemují terasy, které zbyly po obvodovém valu – ten vymezoval plochu dnes už neexistujícího příkopu. Tyto terasy jsou oproti ploše pahorku sníženy cca o 3 metry, příkop byl široký cca 15 m. Zbytek tvrziště byl pohlcen novodobou zástavbou. V současné době je žádoucí archeologický průzkum, který by ukončil nejasnosti ohledně této zajímavé lokality..
Červinka. Ten ji také, podle dnešních odborníků, věrohodně ztotožnil s tvrzí Vlčka ze Švábenic a Dobročkovic. Tento příslušník rodu pánů ze Švábenic si na díle Švábenic patřící pustiměřskému klášteru, někdy v době války mezi markrabaty Joštem a Prokopem, postavil tvrz a odtud si přilepšoval, tehdy běžným, lapkovstvím. Tuto skutečnost potvrzují půhony Elišky – abatyše pustiměřského kláštera, z roku 1406. Roku 1407 olomoucký soud rozhodl, že protiprávní stav je nepřípustný a tvrz byla pravděpodobně zbořena. Později se tvrz již neuvádí. Odborníci do dnešní doby soudili, že tvrzí byl v písemných pramenech myšlen provizorně opravený původní hrad pánů ze Švábenic v poloze „Valy“. Nyní je však zřejmé, že tvrzí byla míněna právě skromnější lokalita „Hradisko“ při cestě do Dětkovic. Výběr místa tvrze má i svou logiku, jelikož Vlček ze Švábenic a jeho synové vlastnili také větší díl nedalekých Dětkovic..