
Tvrz byla odkryta D.Šaurovou při archeologickém výzkumu zaniklé vesnice. Místo je cenné především díky tomu, že charakter sídla je na rozhranní mezi dvorcem a tvrzí a podobné objekty jsou z velké části již zaniklé. Staveniště má tvar lichoběžníka a samotný pahorek je přírodní, nebyl nasypán a po stranách pouze oddělen od svahu, o příkopu v pravém slova smyslu nemůže být řeč. Hrazení bylo zřejmě dřevěné, uvnitř stála dve stavení, patrně také dřevěná. Mezi nimi se nacházel dlážděný dvorek, stavení měla šindelovou střechu. V jihovýchodním koutu pak stála okrouhlá chlebová pec.
Dnes je místo tvrze pro návštěvníka asi nejzajímavější částí zkoumané lokality v Konůveckém údolí, spolu s vyznačenými základy kostelíka, několika domů a s pahorkem motte na východní straně vesnice. Jednotlivé umístění staveb a základní popis uvádí informační tabule na místě.
Podle vyhodnocení nálezů tvrz zanikla již v husitských válkách..
Zanikla za válek česko-uherských, kdy se její existence připomíná naposledy. V r. 1481 již byla pustá stejně jako ves. Při posledním archeologickém průzkumu byly objeveny suterénní zbytky budovy s pecí..