Kostel od východu. Jádro kostela (loď i apsida) původní z poloviny 13. století, barokní a klasicistní úpravy.
© Milan Náplava, 12/2007
Kolem kostela se dodnes nachází hřbitov. Na něm je hned u levé zdi kostela soubor několika litinových křížů. Kovaný kříž na hrobě faráře Lihna z počátku 19. století je pokládán za hodnotný doklad uměleckořemeslné úrovně lidového výtvarnictví. Na hřbitově i několik zajímavých náhrobků z 20. let 20. století. V nedalekých Nových Hvězdlicích stojí barokní zámek brněnských augustiniánů a kostel sv. Jakuba. Nad obcí zbytky středověkého hrádku. Tvrziště z 15. století je i v sousedních Pavlovicích.
Kostel Všech Svatých je menší podélná jednolodní stavba z poloviny 13. století z cihlového zdiva s odsazenou podkovovitou apsidou a podélnou lodí. V ose apsidy je odkrytá slepá arkáda. ...Podobné prvky jsou vidět i ve zvonici. Kostel svou původní architekturou představuje ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Kněžiště se do lodi otevírá pravoúhle odstupňovaným vítězným obloukem. V hranolové štíhlé zvonici s barokní bání je renesanční zvon s reliéfním vlysem, ulitý vyškovským mistrem Filipem roku 1568..
Staré Hvězdlice se poprvé připomínají v letech 1282 – 88 v souvislosti se Skochem a jeho synem Onšíkem z Hvězdlic. V 14. století byly části vsi v rukou místní šlechty – Jindřich Sprank (do roku 1360), Cecílie – vdova po Janovi z Konice (do r.1365), sirotci po Janu Sprankovi a roku 1374 prodává Ješek ze Starých Hvězdlic jeden dvůr, les a patronát nad zdejším kostelem svému tchánovi Martinovi z Načešic za 130 kop českých grošů. ...Tehdy se v písemných pramenech poprvé připomíná kostel Všech Svatých. Martin z Načešic už roku 1381 prodává tento majetek i patronát nad kostelem Jarošovi z Cimburka. Ten po deseti letech odkoupil i druhou polovinu Starých Hvězdlic i s příslušenstvím od Petra z Kravař a spojil je spolu s městečkem Hvězdlice v jedno panství. Toto spojení trvá dodnes (k opětovnému spojení obou vsí pod názvem Hvězdlice došlo i r. 1964). Roku 1411 se zdejší panství dostává darem do rukou augustiniánského kláštera u sv. Tomáše v Brně, který ho držel až do roku 1918. V 17. století proběhly na kostele barokní úpravy (při nich zřejmě zakryty románské slepé arkády omítkou) a roku 1827 generální oprava, při které došlo i k menší přestavbě. Loď byla trochu zvýšena, taktéž věž a stavba zajištěna na bocích opěrnými pilíři. Byla přistavěna předsíň, prolomen západní vstup do lodi a jižní vstup do kněžiště a nově omítnuta fasáda. Dalších oprav se kostel dočkal až roku 1970, kdy bylo odkryto i původní románské cihlové zdivo a na ukázku ponechán dekorativní prvek – románská slepá arkáda..
|
Přihlášení |
