Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem
Hlavní obrázek místa
Výrazný pahorek s barokní sýpkou, který by mohl být místem kde stála tvrz
© Roman Řezáč 11/2006
Poloha tvrze v Milonicích je zatím nejasná. Dosavadní situování tvrze k potoku, vedle dnešní školy není tak zcela jisté. Neexistují žádné přesvědčivé argumenty pro tohle místo. Blízkost potoka a jeho využití při obraně a napájení příkopů je lákavá, ale po tvrzi nejsou jasné památky. M.Plaček jako možné místo uvádí výrazný pahorek v těsné blízkosti kostela, západně od něj. Stojí na něm barokní sýpka, s příznačným č.p.1. Tento pahorek by byl skutečně pro stavbu tvrze velmi vhodný. Dá se říct že jde o krátký výběžek nad kostelem, z nevýrazně stoupajícího terénu na východě. Pokud šlo o tvrziště, byl pahorek jistě i uměle zarovnán a snad i mírně zvýšen. Na severu a západě by tvrz byla chráněna sice krátkým, ale strmým svahem. I na jihu, v dnešní vesnické zástavbě terén příhodně klesá. Navíc na severu kde následně terén stoupá je ještě široká přírodní úžlabina. Nejsnáze ohrozitelná by tak tvrz byla na západě, kde by byl jistě zřízený příkop. Dnes po něm stopy nejsou, přesto je zde náznak nepatrné zvýšené hrany vrcholové plošiny. Pokud by šlo o náznak původní situace, měla by centrální plocha přibližně kapkovitý tvar, rozšiřující se směrem k dnešnímu kostelu. Znamenalo by to ovšem, že plocha jádra tvrze by byla dlouhá 60 m, cože je však nepravděpodobné. Tvrz však také mohla být dvojdílná, či mohlo jít vysunutý pahorek s bránou. Spíše však, pokud zde tvrz stávala a pokud vycházíme z dnešního terénu, mělo jádro rozměry asi 30 x 25 m. Tedy jeho západní polovinu zabírá sýpka a druhou, východní, tvoří plocha před ní. Díky sýpce však mohlo dojít k velkým terénním úpravám, které situaci značně zkreslily. Zda jde o místo tvrze může potvrdit případný archeologický výzkum.
Roman Řezáč, 6.11. 2006
historie

První zmínka o Milonicích je z roku 1349. O 11 let později zapsal Ješek tvrz Mikuláši Dítěti z Pouzdřan a Ohrozimi. V roce 1367 díl tvrze kupuje Alš Bystřic z Ojnic. Jeho rod se po tvrzi píše ještě v roce 1466. V roce 1498 je majitelem Milonic Prokop z Voděrad a v jeho rode tvrz zůstala až do 16.století. Ještě na začátku 17.století se tvrz připomíná, mohlo však jít už dávno o panský dvůr.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2001), 3.11. 2006

Půdorys místa

terénní náčrt potencionální lokality v místě sýpky nad kostelem
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY), Milonice

Místa v okolí

 Milonice
 Nové Zámky
 Komorov
 Nevojice
 Kojátky
 hrádek u Nevojic
 Nové Hvězdlice
 Nové Hvězdlice
 Vícemilice
 morový památník
 Chvalkovice
 Brankovice
 radnice
 Bučovice
 Nemotice
 Bučovice
 kaple sv. Floriána
 Pavlovice
 Hrádek u Snovídek
 Chvalkovice
 Bohdalice
 větrný mlýn
 Orlov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Haluzice
 Koryčany
 Újezd u Ždánic
 Opatovice
 kaple sv. Rozárie
 Hlubočany
 Rašovice
 Palánek
 kostel sv. Jiří
 Střílky
 Moravské Prusy
 Lísky
 zvonička
 barokní hřbitov
 Chvalnov
 Konůvky
 Litenčice
 Kepkov
 Nechvalín
 Střílky
 Zástřizly
 Cimburk u Koryčan
 Kvášov
 Kozel
 Bohuslavice
 Švábenice
 Koryčanská kaple
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 Hoštice
 kaple Panny Marie
 Čechyně
 Bukovanský mlýn
 Hradisko
 DinoPark
 ZOO park
 kostel sv. Klimenta
 Kazatelna
 hradisko sv. Klimenta
 židovský hřbitov
 Vyškov
 radnice
 městská studna
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 Morkovice
 městské opevnění
 Cetechovice
 Panský dům
 radnice
 kaple sv. Anny
 Vřesovice
 židovský hřbitov
 Slavkov
 synagoga
 městské opevnění
 Svárov
 Prasklice
 kostel svaté Anny
 Věteřov
 kostel sv. Isidora
 Žarošice
 kostel sv. Anny
 kaple sv. Panny Marie
 Osíčany
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jakuba
 Luleč
 Uhřice
 Luleč II
 kostel sv. Vavřince
 Luleč I
 Kobeřice
 Drnovice
 Zdislavice
 Mezilesice
 Fricův mlýn
 Habrovany
 Dolní Moštěnice
 Kostelec
 Prasklice
 Troubky
 rozhledna Chocholík
 Uhřice
 Suchánkův mlýn
 Troubky
 Johanka
 židovský hřbitov
 Dambořice
 Počenice
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Dřínov
 Račice
 Žeravice
Základní informace místa
ID místa: 4755
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

reklama