Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 11/2021
Poloha tvrze v Milonicích je zatím nejasná. Dosavadní situování tvrze k potoku, vedle dnešní školy není tak zcela jisté. Neexistují žádné přesvědčivé argumenty pro tohle místo. Blízkost potoka a jeho využití při obraně a napájení příkopů je lákavá, ale po tvrzi nejsou jasné památky. M.Plaček jako možné místo uvádí výrazný pahorek v těsné blízkosti kostela, západně od něj. Stojí na něm barokní sýpka, s příznačným č.p.1. Tento pahorek by byl skutečně pro stavbu tvrze velmi vhodný. Dá se říct že jde o krátký výběžek nad kostelem, z nevýrazně stoupajícího terénu na východě. Pokud šlo o tvrziště, byl pahorek jistě i uměle zarovnán a snad i mírně zvýšen. Na severu a západě by tvrz byla chráněna sice krátkým, ale strmým svahem. I na jihu, v dnešní vesnické zástavbě terén příhodně klesá. Navíc na severu kde následně terén stoupá je ještě široká přírodní úžlabina. Nejsnáze ohrozitelná by tak tvrz byla na západě, kde by byl jistě zřízený příkop. Dnes po něm stopy nejsou, přesto je zde náznak nepatrné zvýšené hrany vrcholové plošiny. Pokud by šlo o náznak původní situace, měla by centrální plocha přibližně kapkovitý tvar, rozšiřující se směrem k dnešnímu kostelu. Znamenalo by to ovšem, že plocha jádra tvrze by byla dlouhá 60 m, cože je však nepravděpodobné. Tvrz však také mohla být dvojdílná, či mohlo jít vysunutý pahorek s bránou. Spíše však, pokud zde tvrz stávala a pokud vycházíme z dnešního terénu, mělo jádro rozměry asi 30 x 25 m. Tedy jeho západní polovinu zabírá sýpka a druhou, východní, tvoří plocha před ní. Díky sýpce však mohlo dojít k velkým terénním úpravám, které situaci značně zkreslily. Zda jde o místo tvrze může potvrdit případný archeologický výzkum.
Roman Řezáč, 6.11. 2006
historie

První zmínka o Milonicích je z roku 1349. O 11 let později zapsal Ješek tvrz Mikuláši Dítěti z Pouzdřan a Ohrozimi. V roce 1367 díl tvrze kupuje Alš Bystřic z Ojnic. Jeho rod se po tvrzi píše ještě v roce 1466. V roce 1498 je majitelem Milonic Prokop z Voděrad a v jeho rode tvrz zůstala až do 16.století. Ještě na začátku 17.století se tvrz připomíná, mohlo však jít už dávno o panský dvůr.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2001), 3.11. 2006

Půdorys místa

terénní náčrt potencionální lokality v místě sýpky nad kostelem
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY), Milonice

Místa v okolí

 Milonice
 Nové Zámky
 Komorov
 Kojátky
 Nevojice
 hrádek u Nevojic
 Nové Hvězdlice
 Nové Hvězdlice
 Vícemilice
 morový památník
 Chvalkovice
 Brankovice
 radnice
 Bučovice
 Nemotice
 kostel sv. Václava
 Bučovice
 kaple sv. Floriána
 Pavlovice
 Chvalkovice
 Hrádek u Snovídek
 Bohdalice
 větrný mlýn
 Orlov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Vavřince
 Haluzice
 Koryčany
 Újezd u Ždánic
 Opatovice
 Hlubočany
 Rašovice
 kaple sv. Rozárie
 Palánek
 kostel sv. Jiří
 Střílky
 Moravské Prusy
 Lísky
 Chvalnov
 zvonička
 barokní hřbitov
 Konůvky
 Litenčice
 Kepkov
 kaple sv. Bartoloměje
 Nechvalín
 Střílky
 Zástřizly
 Kvášov
 Cimburk u Koryčan
 Kozel
 Bohuslavice
 Švábenice
 Koryčanská kaple
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 kaple Panny Marie
 Hoštice
 kaple sv. Michala
 Čechyně
 kaple sv. Václava
 Bukovanský mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 hradisko sv. Klimenta
 Hradisko
 DinoPark
 ZOO park
 kostel sv. Klimenta
 Kazatelna
 židovský hřbitov
 Vyškov
 radnice
 městská studna
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 Morkovice
 městské opevnění
 Cetechovice
 Panský dům
 radnice
 synagoga
 kaple sv. Anny
 Vřesovice
 židovský hřbitov
 Slavkov
 městské opevnění
 Svárov
 Prasklice
 kostel svaté Anny
 kostel sv. Isidora
 Věteřov
 Žarošice
 Osíčany
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Anny
 kaple sv. Panny Marie
 Uhřice
 Luleč II
 kostel sv. Jakuba
 Luleč
 kostel sv. Vavřince
 Luleč I
 Kobeřice
 Mezilesice
 Drnovice
 Zdislavice
 Fricův mlýn
 Habrovany
 Kostelec
 Dolní Moštěnice
 Prasklice
 Troubky
 rozhledna Chocholík
 Suchánkův mlýn
 Uhřice
 Troubky
 Johanka
 židovský hřbitov
 Dambořice
 Počenice
 Súsedská
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Dřínov
 Žeravice
 Račice
Základní informace místa
ID místa: 4755
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama