
První písemná zmínka o Drnovicích pochází z roku 1104, kdy je brněnský kníže Oldřich daroval benediktinskému klášteru v Třebíči. Kdy ve vsi vznikla první sakrální stavba není známo. První nepřímá zmínka o kostele pochází z listiny z roku 1417. Dále se uvádí, že v roce 1480 měla Kunka z Kravař a Boskovic nechat, patrně s využitím původní stavby, postavit kostel nový. Drnovická fara je poprvé připomínána roku 1580, kdy byla luteránská. V roce 1650 zasáhl kostelní věž blesk a kostel vyhořel. V roce 1652 byla na jeho místě zahájena stavba současného kostela svatého Vavřince. Naproti sakristii s oratoří byla v roce 1716 přistavěna kaple s kupolí, nákladem barona Maxmiliána Arnošta z Blier. V ní byly postaveny dva oltáře: Korunování Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Roku 1771 se objevila prasklina oddělující věž od lodi. V roce 1847 již hrozilo její zřícení, proto byla podepřena masivním… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.