synagoga / kostel Církve československé husitské

Postavena byla v novorománském slohu roku 1885. Tehdy nahradila budovu bývalých městských jatek. Její umístění na hlavním náměstí je zcela ojedinělé. Vypovídá o výjimečně tolerantním přístupu místních obyvatel, také nepochybně souvisí s působením vlivných židovských podnikatelů, kteří byli členové rady města. Synagoga byla poškozena při požáru r. 1917, poté opravena. Židovské komunitě dlouho nesloužila, pro malý počet věřících přestala být r. 1929 využívána a byla prodána městu. V té době byl proražen nový hlavní vchod, vedoucí přímo z náměstí. Jako městské muzeum sloužila budova v l. 1931–1954. R. 1954 bylo muzeum přesunuto do prostor místního zámku a synagoga byla odkoupena Církví československou husitskou. Ta budovu několikrát renovovala (střecha, interiéry, statika…). Od r. 1957 slouží budova jako modlitebna církve – sbor dr. Karla Farského (zakladatele a prvního patriarchy církve). Poslední stavební úpravy byly provedeny r. 2002. Nejvýraznější z provedených změn je pootočení orientace vstupu a svatostánku o 180° a nahrazení původní ženské galerie novým kůrem. Co se týká židovské komunity, tak ta ve Vyškově měla povolení usazování od roku 1322. Tehdy majitel Vyškova, biskup Konrád olomoucký získal povolení od krále Jana Lucemburského. Oproti jiným městům se však židovské osídlení moc neujalo. Záznamy jsou v kronikách velmi skromné – 1367 jistý Izák, celé 15. století je bez zmínek o židovské komunitě, 1464–5 záznam o zboření tří domků v prostorách stavby farního kostela. Do roku 1848 žily ve městě Židé velmi zřídka. Po získání plných práv však nastal příliv rodinných příslušníků a vznikl roku 1860 první modlitební spolek. Roku 1891 byl povýšen na židovskou náboženskou obec. Ta roku 1855 postavila právě zmiňovanou synagogu. Roku 1888 byl zřízen i hřbitov. V roce 1930 se hlásilo již jen 44 osob k židovskému vyznání (r. 1890 to bylo 263 osob, tj. 5% obyvatel)..