Hrad vznikl asi v 13. století. V roce 1406 byl ještě plně funkční. Zanikl pravděpodobně v předhusitském období.
Hlavní obrázek místa
Jižní část jádra hrádku.
Pohled z valu na vnější straně příkopu
© Roman Řezáč 09/2005
Reliéf hrádku leží na výběžku z náhorní roviny, přímo nad jižním koncem obce Nové Hvězdlice. Přesto, že je poměrně velmi dobře v terénu dochovaný, je v období vegetace prakticky neviditelný. Celé jádro je porostlé keři a mladší skupinou smrků a jen asi do jeho poloviny vede pěšina k novodobému kříži. Stejně tak jsou zarostlé příkopy a projít se dají jen ztěží. Hrádek měl jednoduché utváření, přesto poměrně větších rozměrů. Byl částečně vyříznutý do výběžku a tvořilo ho obdélníkové jádro, dnes rozměrů asi 35 x 25 m, které obtáčel až 30 m široký příkop, dnešní hloubky okolo 4 m. Ta však byla jistě dřív větší, protože dno příkopu je viditelně srovnané, snad pro pozdější zemědělské využití po zániku hrádku. Vně příkopu byl navršený výrazný val, ten je i dnes na jihozápadě a především na východě dobře znatelný . Právě na východě má výšku kolem 3 m. Ten na jižní straně, v čele hrádku, je poměrně široký a jistě byl využitý v případě ohrožení pro aktivní obranu. Val a s ním i příkop se zachoval po třech stranách, na té sverozápadní už se sesul po svahu. Od pokračující planiny hrádek původně odděloval ještě jeden příkop, na počátku 20.století ještě zachovaný spolu s druhým valem před ním. Dnes jsou z tohoto příkopu stále vidět náznaky, ale už zdaleka ne tak výrazné a o původní šířce se můžeme jen dohadovat. Od jihovýchodu také vede dnešní přístupová pěšina, oba příkopy překonává pozdějším náspem, který z hrádkem už nesouvisí.
Roman Řezáč, 18.9. 2005
historie

Historické prameny zmiňují první majitele Hvězdlic v letech 1263 – 1287, později je získali páni z Cimburka. Je však otázka, zda se tyto informace netýkají Starých Hvězdlic. Od roku 1353 je jejich majitelem Albert. Hrádek jistě byl funkční ještě v roce 1406, kdy je při prodeji vesnice přímo zmiňován. Zanikl pravděpodobně v předhusitském období, pravděpodobně v důsledku dobytí a nebyl obnoven.

Roman Řezáč, 18.9. 2005

Půdorys místa

terénní náčrt
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY),

Místa v okolí

 Nové Hvězdlice
 Komorov
 morový památník
 Chvalkovice
 Pavlovice
 Chvalkovice
 Milonice
 Milonice
 Nové Zámky
 Kojátky
 Bohdalice
 Orlov
 kostel sv. Václava
 Brankovice
 Opatovice
 kaple sv. Rozárie
 větrný mlýn
 Nevojice
 hrádek u Nevojic
 kostel sv. Jiří
 Vícemilice
 zvonička
 radnice
 Moravské Prusy
 Nemotice
 Bučovice
 Bučovice
 Hlubočany
 Litenčice
 Hrádek u Snovídek
 Švábenice
 Pačlavice
 kostel sv. Martina
 Hradisko
 Lísky
 Chvalnov
 Střílky
 DinoPark
 ZOO park
 Morkovice
 kostel sv. Vavřince
 barokní hřbitov
 městská studna
 radnice
 Ganymédova kašna
 morový sloup
 městské opevnění
 Vyškov
 Hoštice
 Koryčany
 kostel svaté Anny
 Prasklice
 kaple sv. Anny
 Osíčany
 kaple sv. Panny Marie
 Zástřizly
 Haluzice
 Střílky
 synagoga
 Rašovice
 Svárov
 Ivanovice na Hané
 stará radnice
 kostel sv. Ondřeje
 Prasklice
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 židovský hřbitov
 Újezd u Ždánic
 Cetechovice
 Fricův mlýn
 Uhřice
 kostel sv. Vavřince
 kaple Panny Marie
 Čechyně
 kostel sv. Isidora
 Zdislavice
 Drnovice
 Palánek
 Cimburk u Koryčan
 kostel sv. Martina
 Luleč II
 Troubky
 Suchánkův mlýn
 Luleč I
 Počenice
 Konůvky
 Luleč
 kostel sv. Ferdinanda
 kostel sv. Jakuba
 Kozel
 Kepkov
 Troubky
 rozhledna Chocholík
 Chvalkovice na Hané
 židovský hřbitov
 kostel sv. Anny
 Koryčanská kaple
 Kazatelna
 smírčí kámen
 židovský hřbitov
 hradisko sv. Klimenta
 kostel sv. Benedikta
 kostel sv. Klimenta
 kostel sv. Ondřeje
 Panský dům
 radnice
 Habrovany
 synagoga
 Dřínov
 Slavkov
 Dědice
 vila Friessů
 Dřevnovice
 Kvášov
 Pustiměř
 Zborovice
 Nezamyslice
 Srbce
 Vřesovice
 Nezamyslice
 kostel sv. Václava
 Štátula
 kaple se zvonicí
 kostel sv. Alžběty
 kaple sv. Terezie
 Vitčice
 Věžky
 bunkry
 Kobeřice
 Mezilesice
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Stagnov
 Hradisko u Popůvek
Základní informace místa
ID místa: 3463
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 18.9.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama