Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.
Hlavní obrázek místa
Vnější část příkopu na jihozápadě, s patrným valem
© Roman Řezáč 06/2005
Reliéfní pozůstatky hrádku leží jižně ve svahu nad obcí a na severu navazují na hřbitovní zeď a kostel. Samotná poloha hrádku není nějak výhodná, především na jižní straně navazuje na pokračující náhorní planinu a také ostatní strany, které se svažují k severu, nejsou nějak prudké. Utváření hrádku bylo jednodílné, původně protáhlý ovál jádra měl rozměry přibližně 50 x 60 m, dnes je na severní straně asi o 10 m kratší. Tato severní strana je také nejvíc porušená, především zřízením úvozové cesty, která částečně vede původním příkopem. Snad jediným pozůstatkem opevnění na této straně je asi 10 m dlouhý a necelý 1 m vysoký úsek valu, který vystupuje nad jinak srovnaný povrch. Nejlépe zachovaná je tak dnes jižní polovina hrádku. Především příkop na této straně, oddělující hrádek od planiny, je stále velmi dobře patrný. Příkop měl šířku asi 20 m. Vnější val už sice dlouhodobým obděláváním téměř zmizel, ale svah jižního příkopu na vnější straně je stále velmi strmý a proti dnu příkopu asi 5 m vysoký. Jádro je však asi o 3 m níže než nejvyšší místo vnější hrany jižního příkopu a dnes na něm nejsou patrné žádné stopy po zástavbě, je na něm několik ovocných stromů a především uprostřed stojí novodobá kaplička. Na západní a východní straně se příkop postupně vytrácí, ale je pořád zřetelný. Hrádek byl s největší pravděpodobností dřevěný, respektive v jeho prvotní podobě určitě a díky jeho utváření je také možné, že při jeho vzniku bylo využito mnohem starší opevnění. Všechny tyto otazníky může potvrdit či vyvrátit případný archeologický průzkum.
Roman Řezáč, 12.6. 2005
historie

První zmínka o Švábenicích pochází z roku 1260, kdy se po nich píše Idík. V roce 1340 prodává díl Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi a ten ho daruje o 8 let později klášteru v Pustiměři. Posledním příslušníkem píšícím se po Švábenicích je roku 1392 Oneš, po něm sídlo patrně jako nepotřebné zaniklo.

Roman Řezáč, 12.6. 2005

Půdorys místa

situační nákres
© Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY), Švábenice

Místa v okolí

 Hradisko
 zvonička
 kostel sv. Martina
 Pačlavice
 kaple sv. Panny Marie
 Osíčany
 synagoga
 stará radnice
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Václava
 Ivanovice na Hané
 Orlov
 židovský hřbitov
 Prasklice
 kostel svaté Anny
 Prasklice
 Moravské Prusy
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Ferdinanda
 Chvalkovice na Hané
 Opatovice
 Uhřice
 kaple sv. Rozárie
 Dřevnovice
 Morkovice
 Nezamyslice
 kostel sv. Václava
 Nezamyslice
 kostel sv. Ondřeje
 Chvalkovice
 Počenice
 Pavlovice
 boží muka
 Srbce
 Dřínov
 Želeč
 kostel sv. Martina
 Mořice
 zájezdní hostinec
 Mořice
 kaple sv. Floriána
 smírčí kámen
 Nové Hvězdlice
 městské opevnění
 kaple sv. Anny
 městská studna
 Ganymédova kašna
 Víceměřice
 Štátula
 DinoPark
 ZOO park
 Bohdalice
 kostel sv. Benedikta
 radnice
 morový sloup
 morový památník
 Nové Hvězdlice
 Vyškov
 Doloplazy
 Chvalkovice
 Melice
 Drysice
 Litenčice
 Dobromilice
 Vrchoslavice
 kaple se zvonicí
 zvonice
 mariánský sloup
 Vitčice
 Komorov
 větrný mlýn
 Pustiměř
 kaplička
 Fricův mlýn
 Hlubočany
 Hoštice
 Troubky
 Svárov
 Suchánkův mlýn
 Brodek u Prostějova
 Zdislavice
 kostel sv. Alžběty
 vila Friessů
 kaple
 Věžky
 Troubky
 Zborovice
 Dědice
 kostel sv. Vavřince
 vysílač Předina
 Milonice
 kaple Panny Marie
 Drnovice
 Milonice
 Kojátky
 Štátula
 Křenovice
 Brankovice
 Kovalovice
 Nové Zámky
 kostel sv. Jiří
 Lísky
 Hradisko u Popůvek
 kaple sv. Bartoloměje
 Nětčice
 Kopaniny
 rozhledna Chocholík
 Chvalnov
 hradiště Obrova noha
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Bartoloměje
 Na skále
 fara
 Na Skalách
 rozhledna Zdenička
 Vřesovice
 Cetechovice
 kostel sv. Isidora
 Zdounky
 kostel sv. Kunhuty
 Luleč I
 kaplička
 kostel sv. Anny
 kaple sv. Terezie
 minerální pramen
 kostel sv. Jakuba
 Skalička
 lázně Skalka
 bunkry
 Zdounky
 Luleč II
 kaplička Panny Marie
 Střílky
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Gottharda
 Zástřizly
 synagoga (Husův sbor)
 barokní hřbitov
 radnice
 Ferdinandsko
 Okresní dům
 Bučovice
 radnice
 židovský hřbitov
 hotel Pivovar
 hrádek u Nevojic
 městské opevnění
 Nevojice
 Bučovice
 Kojetín
 Vícemilice
 zvonice
 boží muka
 boží muka
 Polkovice
 Myslejovice
 Střílky
 Roštín II
 Spálený kopec
 Brdo
 Roštín I
 boží muka
 kamenný kříž
 žudr
 Lobodice
 Cvrčovský mlýn
Základní informace místa
ID místa: 3237
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.6.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama