Pavlovice

Snad jen na severovýchodě je mezi kopečkem po jádru a přilehlou chatkou vidět projmutí, ovšem zda-li je ještě pozůstatkem po příkopu nebo vzniklo jen nasypáním základů chatky, dnes stěží určíme. Šířku příkopu si tak nedovolím odhadovat, byla snad okolo klasických 10 až 15 m. Toto vychází ze starších průzkumů, kdy se uvádí šířka asi 15 m a značná hloubka (I. L.Červinka 1942). Zdá se tedy, že ještě před 60 lety bylo tvrziště velmi dobře zachovalé a ke znehodnocení došlo, jako v mnoha podobných případech, až novodobou lidskou rukou. Zbytek jádra má spíše vejčitý tvar, o rozměrech okolo 15 x 20 m. Dnes není vyšší než 2 m. Vzhledem k jeho rozplizlému tvaru to však opět těžko určit. Je velmi pravděpodobné, že jádro bylo z velké části sníženo odkopáním zeminy, která snad posloužila zároveň na zasypání příkopů. Stejně tak mohlo být zmenšeno co do šířky a délky. Nálezy mazanice na místě potvrzují, že tvrz měla s největší pravděpodobností jen dřevěnou podobu. Další otázkou je, zda tvrz v době své existence využila celou šířku plochého výběžku, neboť ten je široký okolo 60 m. I když je možné, že byl částečně rozšířen v souvislosti se stavbami chat, tak se zdá, že tvrz zaujala okrajovou polohu v rohu výběžku, podobně třeba jako Vlkoš u Kyjova.

V roce 1510 získal Pavlovice Jan Kobík z Opatova. Ten je prodal v roce 1516 Vilémovi z Perštejna. Pokud tvrz v této době ještě existovala, byl to její konec, neboť Pernštejnové o ni jistě neměli zájem a po připojení k jejich velkému panství ji nechali opuštěnou. Podle archeologických výzkumů je život na tvrzi datován od druhé poloviny 14. do počátku 15. století..