
Pozůstatky opevněného hradiště se rozkládají na kopcích Valy (489 m n. m.) a Hradiště (484 m n. m.) u vesnice Kal, která je součástí městyse Pecka. Centrální hradiště na vrcholu Valy o rozloze 7,1 ha je nejlépe přístupné ze severní strany, od vsi Kal, ze které vede na vrch Valy neznačená cesta od silnice na Vidoň. Z opačné strany, tedy od jihu je možno jít po neznačené cestě také z obce Vřesník.
Přístup ze severní strany chrání opevnění, sestávající z vnějšího a vnitřního valu. Vnější opevnění je s příkopem, vnitřní opevnění je tvořeno příkopem, bermou (úzkou podélnou terasou) a valem, zesíleným na čelní straně kamennou zdí. Za zdí byla dřevěná roštová konstrukce, vyplněná zeminou. Vnitřní strana opevnění byla zpevněna další kamennou zdí. Na sousedním vrchu Hradiště (484 m n. m.) bylo patrně předhradí. Na vrchu jsou v západní části znatelné stopy po opevnění dvojitým pásem valů..
Na nižším vrcholu Hradiště se patrně rozkládalo předhradí. Podle nálezů archeologického výzkumu bylo místo osídleno od doby mladšího paleolitu v době kamenné. Opevněné hradiště bylo vybudováno v období mladší a pozdní doby bronzové v letech 1000-750 př. n. l. lidem slezskoplatěnické kultury. Místo bylo znovu osídleno a opevnění vnitřního valu centrálního hradiště bylo opraveno a zesíleno v době raného středověku, přibližně v letech 750-800 Slovany. Hradiště mělo snad střežit hlavní cestu, vedoucí přes hory směrem do Kladska, nebo souviselo s těžbou mědi a stříbra v okolí (název obce Kal souvisí s těžbou stříbra). Zánik hradiště nastal podle všeho již před koncem 8. století za dosud nejasných okolností. Velké množství kovových nálezů válečného charakteru nasvědčuje tomu, že na sklonku 8. stol. bylo hradiště rozvráceno dnes již neznámým vojskem (snad Avary; kočovným etnikem z východu), což patrně mělo za následek konec jeho existence. Doložena je jen jedna stavební a sídlištní fáze. Zatím se nepodařilo prokázat opravy či obnovy opevnění, je tedy pravděpodobné, že hradiště bylo osídleno jen asi po dvě až tři generace (60-80 let). Vrch Valy byl podroben archeologickému zkoumání v letech 1954, 1985 a 1988. Nález dřevěného roštu v tělese hradby dává hradišti zvláštní význam - je totiž dosud nejstarším známým místem v Čechách, kde byl použit tento typ hradby. Dále významné nálezy předmětů avarského původu - lité bronzové kování s reliéfem, část litého prolamovaného kování opasku, bronzový přívěsek s motivem gryfa, kování koňských postrojů, kovové nástroje a zbraně, významné jsou zejména nálezy trojbřitých šipek šípů s trnem. Od roku 1958 je hradiště chráněnou nemovitou kulturní památkou ČR (výšinné opevněné sídliště - hradiště Kal)..