
Hlavním objektem hradu byla čtverhranná obytná věž se spodní částí kamennou a horní hrázděnou. Čelo a snáze přístupnou jižní stranu jádra obíhala hradba, severní strana nad prudkým srázem byla jen lehce ohrazena. Veškeré zdivo hradby i věže bylo kladeno nasucho bez použití malty. V jihozápadním koutě odhalil výzkum nepravidelný lichoběžný objekt považovaný za kuchyni a kovárnu, menší stavba nejasného účelu stála i v jihovýchodním rohu.
Tomu odpovídá i jeho jednoduchá podoba i skutečnost, že se o něm nedochovaly žádné zmínky v pramenech, a proto neznáme ani jeho původní jméno. Hrad byl vystavěn nejdříve kolem poloviny 13. století řádem Německých rytířů, který v této oblasti prováděl kolonizaci horního toku Labe. Jeho existence nebyla příliš dlouhá, zanikl zřejmě krátce poté, co roku 1325 převzal od řádu zdejší krajinu Půta z Turgova – ten pro odlehlý hrádek nejspíš neměl využití, a tak byl opuštěn a brzo zanikl..
Hrad střežil vedlejší větev tzv. Slezské cesty při brodu přes Labe a jeho strategická poloha mu umožňovala kontrolu celého Krkonošského podhůří. Hrad zřejmě vznikl po příchodu řádu německých rytířů do Újezdu (r. 1241), ale před příchodem slezských kolonistů na Trutnovsko v 60.–70. letech 13. století. Tuto dobu potvrzují výsledky archeologického výzkumu, konaného v l. 1966–1968, svědčící o domácím a slezském kolonizačním proudu. Výzkum dále prokázal, že na Bradle stál typický ostrožný hrad oválného tvaru (40x45 m), který byl opevněn výrazným příkopem srpkovitého tvaru a vnitřním a vnějším valem z kamene a hlíny. Byly odkryty základy vstupního objektu, obytného stavení, kovárny a čtyřboké hrázděné věže při severozápadním okraji. Všechny objekty byly postaveny ze dřeva a nasucho kladených kamenů. Zánik hradu je možno spojovat se vznikem nových majetkových poměrů v Olešnickém újezdu a na Trutnovsku v první čtvrtině 14. století, což dokládají i nálezy mincí na lokalitě. Archeologický průzkum potvrdil, že bradelský hrad nelze ztotožňovat s hradem Hostin, nově budovaným českým knížetem Soběslavem I. v r. 1139, jak to činili mnozí badatelé..