Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.
Hlavní obrázek místa
© Alena Volná, 7/2005
Zámecký kostel Zjevení Páně nechal v letech 1699 - 1711 postavit Jan Josef hrabě ze Šternberka. Za stavitele některé prameny považovaly Jana Blažeje Santiniho, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Kostel je ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. Jeho složitý konkávně-konvexně zprohýbaný půdorys má tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Kostel je cenný nejen architektonicky, ale i díky ojedinělému, kompaktnímu, slohově jednotnému interiéru, který od dostavby kostela nedoznal větších změn. Fresková výzdoba vyšla z ruky Jana Jakuba Steinfelse ze Steinfelsu. Všechny fresky jsou tematicky vázány k proroctví o Kristově příchodu - v klenbě jsou vyobrazeni Mojžíš a starozákonní proroci, v kápích a lunetách nad okny jsou Sibyly. V kupoli presbytáře je vyobrazeno Stvoření světa, v kupoli nad oratoří je to pak Bůh otec mezi Kristovými předky. Kartuše na stěnách zobrazují Příchod tří králů a Heroda mezi zákonníky. Z obrazů kostelu dominuje vrcholné dílo Petra Brandla „Klanění Tří králů“ (1727) umístěné na hlavním oltáři. Obraz doplňují nadživotní sochy rodičů Panny Marie sv. Jáchyma a sv. Anny od F. J. Pacáka (žáka M.B. Brauna), který je také autorem ostatních soch tvořící hlavní oltář. Z Brandlovy ruky vyšel také menší obraz sv. Blažeje (asi 1713), který je umístěn na patronátním oltáři. Na postranních oltářích jsou mezi štukové sochy českých světců umístěny obraz Glorifikace Jana Nepomuckého (1724) od italského malíře C. Carloneho a obraz Madony podávající růženec sv. Dominikovi (1755) od královéhradeckého malíře O. Maywalda. Na hlavním oltáři je umístěna desková malba Madony s Ježíškem od neznámého autora ze 16. století. Dřevěné lavice, kazatelna s reliéfem Mojžíše na řečništi a symbolem Božího oka, oltář Jezulátka a spodní část hlavního oltáře pocházejí z dílny řezbáře K. Devotyho. Zámecký kostel Zjevení Páně přešel v roce 1975 do…  číst dále
13.5. 2004
otvíračka

letní prohlídky kaple v roce 2006: V době od 2.7. do 3.9.2006 (včetně státního svátku ve čtvrtek 6.7.) a ve dnech 10. a 17.9.2006 v rámci Dnů evropského dědictví bude Zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích otevřena KAŽDOU NEDĚLI. Prohlídky se uskuteční vždy ve 14, 15 a 16 hodin. Mimo tyto stanovené termíny si lze prohlídku zajednat na sekretariátě MěÚ Smiřice (tel. 495 809 010, 777 332 691). Vstupné: - dospělí 30,- Kč - mládež, důchodci, ZTP - 20,- Kč V pokladně kaple je možné zakoupit si pohledy a skládačky o kapli a nově též turistickou známku č. 1230

L. Reichová, 13.5. 2004

Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Smiřice

Místa v okolí

 Smiřice
 Holohlavy
 Újezd
 Rodov
 Habřina
 kostel sv. Stanislava
 Kalthaus
 Vražba
 Rotemberk
 mlýn Podhrad
 pevnost Josefov
 Velichovky
 Neděliště
 Wenkeův dům
 kostel sv. Mikuláše
 Jaroměř
 kostel sv. Jakuba
 Hořiněves
 kostel sv. Prokopa
 Hankův rodný dům
 Hořenice
 městský hřbitov
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 Dubenec
 Chotěborky - VPZ
 Velký Vřešťov
 kostel sv. Zikmunda
 Chlum
 muzeum
 Hradec Králové
 Zvole
 kaple sv. Klimenta
 Bílá věž
 kostel sv. Ducha
 Libníkovice
 sbor kněze Ambrože
 Moravský jez
 Velký Vřešťov
 jez Hučák
 kostel sv. Mikuláše
 Betlém u Kuksu
 Kuks
 Veselice
 Nový Dvůr
 kostel sv. Anny
 Žireč
 kostel sv. Kateřiny
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Marka
 Dohalice
 Stěžery
 Vranov
 Velehrádek
 Sviništany
 zvonice
 Dolní Přím
 kostel Božího Těla
 synagoga
 Velká Bukovina
 Velký Třebešov
 Podorlický skanzen
 Jeřice
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiljí
 synagoga
 Bílé Poličany
 nová radnice
 Chvalkovice
 staré děkanství
 stará radnice
 městské opevnění
 děkanství
 Bergerův dvůr
 Očelice
 socha Barunky
 Steidlerova kovárna
 malá fara
 Malá Skalice
 Radíkovice
 vodní nádrž Rozkoš
 Barunčina škola
 Zátluky
 kostel sv. Jiří
 Hrádek u Nechanic
 Libčany
 vojenský hřbitov
 Libčany
 Koldovka
 zvonice
 Miletín
 Ratibořice
 Dubno
 Babiččino údolí
 Staré bělidlo
 Šluspárk
 Rýzmburk
 Žernovská rozhledna
Kontaktní informace
MěÚ Smiřice
Palackého 106
503 03 Smiřice
Tel: 495 423 036; 777 332 691; 777 332 686
http://www.kaple.smirice.cz
reichova@smirice.cz
Základní informace místa
ID místa: 2404
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 13.5.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama