
Kostel sv. Václava je jednolodní stavba s plochým stropem a pravoúhlým kněžištěm s valenou klenbou. Na severní straně kněžiště je sakristie a na západní straně čtverhranná jednopatrová věž vysoká 35 metrů, zakončená osmibokou jehlancovou střechou. Okna jsou barokní, v horní části polokruhová. Vnitřní zařízení je převážně novorenesanční z 2. poloviny 19. století, kazatelna je rokoková. Cínová křtitelnice pochází z r. 1738. Hlavní oltář s obrazem sv. Václava je z r. 1895. Autorem původních varhan z r. 1837 byl varhanář Jan Josefy z Kutné Hory. Tyto varhany však byly r. 1909 nahrazeny novým nástrojem, který postavila pražská varhanářská firma Rejna-Černý.
Nejstarší zmínka o kostele v Číbuzi je v listině papeže Bonifáce VIII., vydané 3. června 1296 v Římě, ve které je zmiňován kněz kostela v Číbuzi Petr Machův ze Staré. Podle listiny získal farní kostel po smrti rektora číbuzského kostela Jana řečeného Hukala. Další zmínka je z rejstříku papežského desátku z r. 1352. Ve 14. století je kostel uváděn jako kostel ve Skalici Německé. Roku 1498 koupil smiřické panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy a z Lichtenburka. Ten vyžadoval, aby kněží na jeho panství byli protestanti. Současný renesanční kostel byl založen v r. 1601 na okraji obce na místě staršího kostela. Kostel několikrát vyhořel, v r. 1700 včetně fary, a dále 5. října 1756 za přítomnosti pruského vojska. Do současné podoby, s věží sníženou o jedno patro, byl kostel přestavěn za děkana Uhlíře v roce 1772. Roku 1839 byl kostel opraven a byla oplechována střecha věže. V r. 1897 byla vichřicí stržena báň… číst dále