Černilovský mlýn a Pohádkov

Jaroslav Horák tehdy pojal myšlenku rozpadlou stavbu s propadlou střechou nejen opravit, ale také zvelebit tak, aby byla potěchou pro oko. Na louce, kterou rodina získala zpět spolu s dalšími majetky v restituci, tak postupně vyrostla malovaná chaloupka se sedlovou střechou, stále kvetoucí květiny, rodinka s čepicemi a další malované kmeny s podobou hub či obličejů. Jako stavební materiál pro Pohádkov posloužily Jaroslavu Horákovi zejména staré topoly. V r. 2016 si Jaroslav Horák splnil sen, kdy na nejvyšším místě Černilova, bývalé farmy, vybudoval větrný mlýn. Stavba, která v duchu všech jeho výtvorů nešetří pestrými barvami, se brzy stala dominantou obce, která přitahuje pozornost ze širokého okolí. Třípatrový tubus má v průměru 8 metrů, jeho celková výška je 13,5 metru, perutě mají rozpětí 12 metrů. Autor se přitom inspiroval nejen Holandskem, ale i dílem Antoni Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera. Příchozí upoutají úhledně a na přeskáčku poskládané kousky mrazuvzdorné keramiky, které září z bílé omítky, ale také bytost, která se na ně dívá z barevného okenního rámu. Je to maskot mlýna. Perutě se sice otáčejí, ale nikoli silou větru, pohání je totiž elektromotor. Uvnitř mlýna je galerie se snímky z dalších pohádkových černilovských lokalit a také společenský a edukativní prostor určený k setkávání. Na fasádu umístil Jaroslav Horák pamětní desku, která připomíná utrpení a promarněné životy obětí 50. let minulého století, mezi něž patřili i jeho rodiče. Nejnovějším přírůstkem do palety Horákových děl je pak Galerie Mokrá louka, která vznikla na podmáčeném pozemku mezi rybníkem a silnicí z Černilova do Slatiny u Librantického potoka. V r. 2021 tu vznikly obří vázy s květinami, přes zimu pak Jaroslav Horák vytvořil také tulipánový strom a mimozemšťany s ovečkami..