Porčův mlýn

25 (pozdější Porčův mlýn). Zcela jednoznačně je možné spojit se zdejším mlýnem zmínku v purkrechtních registrech dědiny Bejkovic - roku 1676 koupil David Porč od Jana Jabůrka mlýn a polnosti za 110 zlatých a toto vlastnictví rodu Porčů trvalo až do roku 1955. V lednu roku 1691 převzal hospodářství od otce Davida Jiří Porč, který musel vypořádat podíly sourozenců. Dne 18. května 1736 se na mlýn, nazývaný stále ještě „Jabůrkův“, zapsal Antonín Porč. Poté mlýn držel Frantz Porč, od r. 1773 jeho syn Antonín a po něm od r. Antonínův syn Frantz, který předal mlýn r. 1876 svému synovi Antonínovi. Roku 1929 připadl mlýn na základně kupní smlouvy Aloisu Porčovi, poslední mlynář z rodu Porčů mlýn prodal v roce 1955 Lydii Vybíhalové. Mlýn časem velice sešel. Zchátralý mlýn bez vnitřního vybavení koupili Milan a Zdeněk Růžičkovi společně s Ladislavem Šumberou. Mlýn zrekonstruovali (za pomoci památkářů byl adaptován do podoby, jakou měl asi kolem poloviny 19. století), obnovili zaniklý rybník, náhon, a uvedli mlýn do funčního stavu. Jelikož se zdejší mlýnské zařízení již nedochovalo, bylo sem převezeno ze zaniklého Molešického mlýna ve východních Čechách. Zde pak bylo pod odborným dohledem zrestaurováno do provozuschopného stavu. Dominantním prvkem mlýna je více jak čtyři metry vysoké mlýnské kolo. Mlýn je dnes přístupný veřejnosti, nabízí prohlídky s výkladem, ubytování, občerstvení. Návštěvníci, které provede otec mlynář, zde mohou uvidět hlavní světnici, kde bydlel mlynář s celou svojí rodinou, v mlýnici pak velkou moučnici, která sloužila k prosívání semleté mouky a řadu dalšího. V patře se pak nachází historická obrazárna, kde jsou dobové fotografie a obrazy ze zdejšího i vzdálenějšího okolí a podrobná historie Porčova mlýna. Na dvoře je pak sbírka starých zemědělských strojů, jako např. mlátička, žací stroje atp..