Hradisko

V příkopech se nachází kumulace kamenů, snad připravené stavivo pro hradby. Šíjový příkop v čele nebyl dokončen, svědčí o tom neodtěžená terasa, níže pod ní se nachází deponie kamenů, vzniklých těžbou šíjového příkopu. Východní část šíjového příkopu obsahuje četné roztroušené kameny a výsypku, vzniklou vývozem odtěženého materiálu. Úplné dokončení šíjového příkopu se provádělo až nakonec, před tím se nechával spojující krček pro snadnou dopravu materiálu ke stavbě. Obvod areálu lemují mělčí vkopy, podle P. Šimečka základy pro hradbu. V zadní části se předpokládají zbytky zástavby, spíše půjde o pokračování základového vkopu. Nicméně se tu určitě se zástavbou počítalo. Stavby měly být velmi pravděpodobně přistavěny k hradbě. V zadní části je rovněž příkop narušen, buď nebyl dokončen, či jde o porušení vlivem pohybu těžké techniky. Materiál odtěžený při hloubení vkopů se vršil liniově na vnější straně areálu, vznikl tak jakýsi druhý val. Při založení hradby však bylo nutné základy zeminou zasypat. Z vnitřní strany lze počítat s obvodovou zástavbou. Vkopy lemují SZ i JV boky (podélné strany) areálu, netvoří však souvislou linii. Buď je to dáno nedokončením, či má tento jev jiné vysvětlení (podloží tvoří rostlá skála dle P. Šimečka). V čele se nachází nejvýše položené místo, podle již zveřejněných informací předpokládané místo pro založení věže. Bylo by to velmi pravděpodobné. Čelo areálu je opět členěno vkopem (pro hradbu?). Mezi ním a hranou šíjového příkopu probíhá plošinka, jakási teráska. Těžší je určit, v jakých místech se předpokládal vstup do areálu. Nejvíce se nabízí přístup po terénní šíji, brána by se tak nacházela při patě věže. Nápadným útvarem na SZ je však také přerušení okružního valu a do něj směřujícího "koridoru". Takto by se příchozí ocitnul v příkopu. Odsud by se musel dostat do jádra, ale není úplně jisté, v jakých místech by se nacházela brána (odle P. Šimečka se na SZ straně jádra nachází skalní výstupek pro podrporu mostovky). Pouze hypoteticky by mohl příchozí obejít SZ bok jádra a vstoupit do jádra ze zadní strany, nebo ze SZ boku (podle P. Šimečka). Neodvažuji se rozhodnout. Nad zmíněným "koridorem" se nachází oproti okolí vyvýšená plošinka, odkud by byl přístup velmi dobře kontrolovatelný. Vlastní plocha areálu nevykazuje známky zástavby. Přijmeme-li teorii o nedostavěném hradě, je to pochopitelné. V tomto případě se totiž nejprve začalo se zemními pracemi, vyhloubením okružního příkopu a základových rýh pro hradbu. Zděné objekty měly být postaveny v následující fázi. Mnoho výše uvedených informací je pouhou hypotézou, pro ověření je nutný budoucí výzkum. Ovšem je to logické, terén je sice jako otevřená kniha, číst v ní však není často tak jednoduché a jednoznačné. Spíše připomíná rozpitý papír a luštění klikyháků:-).

Jeho zájem se však brzy přesunul na nově získané statky na Olomoucku a rozestavěný hrad opustil ještě před jeho dokončením. Ve stavbě na odlehlé lokalitě zřejmě nepokračovali ani další majitelé a pro své sídlo raději zvolili novou tvrz při újezdském kostele poprvé zmiňovanou roku 1348..