
Pokud přijdete k místu hradu, resp. k informační ceduli KČT, může se vám zdát, že se jedná pouze o zarostlý pahorek se zbytky zdiva a že návštěva Blanseku byla vlastně zbytečná. Leč skutečnost je jiná. Toto označení leží v místě předhradí, k hradu je nutno sestoupit o několik desítek metrů níže po pěšině. Teprve potom se dostanete do vlastního hradu, který byl i s přihrádkem poměrně rozlehlý. Chtělo by to k přistupu umístit nějakou lepší informační ceduli, protože mnoho návštěvníků se rozčarovaně vrací, aniž by tito turisté došli k samotnému hradu.
Hrad Blansek byl založen v 13. století olomouckým biskupem Brunem z Schaufenberku, od poloviny 15. je století pustý. Stavební dispozice hradu byla dvojdílná, tvořená bezvěžovým jádrem s obvodovou zástavbou a předhradím, jemuž dominovala věžová stavba o rozměrech 11x15 m. Dnes jsou patrny poměrně velké úseky zachovalých a zřícených hradeb, pozůstatky výstavného paláce s velkými okny a obvodové hradby jádra, dříve mylně považované za pozůstatky věže. Zvláštností je dvojitý příkop, vylámaný do skály a oddělující vlastní hrad od hospodářského předhradí, a jeskyně Pod Hradem, spojená patrně s podzemními prostorami hradu.
K hradu, který je v lidovém podání nazýván jako Staré zámky, se vztahují různé pověsti. První z nich je o pokladu, který tam šla vykopat chudá žena, jejíž manžel narukoval do válek s Turky. Další vyprávění je o zlém pánovi, jenž zahynul na Čertově mostě při hledání pokladu, když tam předtím poslal jednoho chasníka, který mu odtamtud přinesl mláďata orla. Nejznámější pověst má název "Prokletý rytíř", a jak název napovídá, je též o zlém hradním pánovi, který umučil poustevníka z blízké jeskyně. Za to byl jeho duchem proklet a s ním i jeho rod. A skutečně, rytíř i všichni jeho potomci zemřeli v nevysokém věku násilnou smrtí a zkameněli. Po létech se poslední potomek rodu rozhodl vypít se svou dcerou otrávené víno. Hradní pán zkameněl, avšak z dcery se stala bílá paní, kterou vysvobodil z prokletí až mladý rytíř, jenž tudy náhodně cestoval a potřeboval přístřešek. V okamžiku vysvobození se kaple… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.