
Čertův most v Moravském krasu je menší vápencová obdoba Pravčické brány v Národním parku České Švýcarsko. Most je asi 18 metrů vysoký skalní útvar. Tvoří jej dva skalní oblouky, jeden větší a druhý menší, s maximální výškou oblouku 10 m, celkovou délkou 15 m a tloušťkou asi 1,20 m. Most je pozůstatkem jeskyně, kterou vytvořila tekoucí voda v Suchém žlebu.
Čertův most byl původně součástí jeskyně vytvořené vodou. Postupná eroze a zřícení ostatních částí chodeb vytvořily skalní most. Zejména v 19. století byl Čertův most cílem mnoha návštěvníků a po propasti Macocha druhým nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Již počátkem 19. století nechal Hugo František Salm zbudovat naproti tomuto skalnímu mostu pavilónek. Skalní most uchvátil některé umělce, například roku 1833 jej nakreslil známý malíř F. Richter, v roce 1875 je namaloval malíř E. Herold.
V nedaleké vesnici žil chudý Jura. Neměl co jíst a tak se vydal do lesa pytlačit. Přistihl jej pán z hradu Blanseka a Jura musel jako výkupné za záchranu před před jistou smrtí přinést z Čertova mostu mláďata divokých orlů. I když mělo místo strašnou pověst, Jurovi nic jiného nezbývalo. Ještě než se vydal na cestu, šel do skal pro radu ke staré bábě. Ta mu poradila, ať si odtamtud nic jiného nebere. Věnovala mu křížek proti běsům a hůl, kterou měl zkrotit staré orly. Jura ji ve všem poslechl a přečkal všechny hrůzy. Hradnímu pánovi donesl pouze mláďata orlů, i když bylo hnízdo plné bohatství, nic jiného si neodnesl. Když se však pán z Blanseku dozvěděl o pokladech, okamžitě se vydal na Čertův most, kde hrůzně zahynul.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.