kostel sv. Petra a Pavla

296). Současně jde o první písemnou zprávu o Štěpánově nad Svratkou. Poté se písemné prameny vytrácí, neboť Štěpánov je součástí větších panství (zubštejnského a pyšoleckého, o nich např. J. Teplý: Pernštejnové ve 13. a 14. století). V roce 1596 prodává Jan z Pernštejna svůj rodový hrad i celé panství Pavlu Katharynovi z Katharu. Štěpánov je tu uveden s kostelním podacím, stejně jako nedaleký švařecký kostelík, dále kostel v Černvíře, Dolním Čepí a Věžné. Později je štěpánovský kostel filiálním a spadá pod faru v Doubravníku, samostatná fara tu vzniká opět až roku 1842 (informace převzaty od J. Tenory, Bystřický okres, strana 222). Z informačního letáčku, vydaného roku 1994 k 70. výročí posvěcení kostela a misie Štěpánov nad Svratkou se dovídáme, že velké stavební úpravy proběhly v roce 1666 (z tohoto roku je i existence kříže), 1744 (prodloužení lodi) a 1845. V roce 1871 pak údajně shořela kostelní věž. Velkou ranou pro kostel byl požár, který vypukl 20. září 1917. Tehdejší farář, Lev Hlouch, byl toho dne v Brně u zubaře (Jurman, H. 2000: Čtení o Štěpánovu, 6, odsud čerpám i další informace). Požár vznikl v čp. 18 a rozšířil se až na kostel. Hasiči bohužel bojovali na frontách 1. světové války a starci se ženami oheň uhasit nedokázali. Kostel tak shořel a z vybavení požár přečkalo jen minimum věcí. Holé zdi tu stály až do roku 1923, kdy se začalo s opravami podle plánů architekta E. Kopřivy, stavbu vedl Hutař z Nedvědice.Tehdy prý byly obvodové stěny zvýšeny, opatřeny okny a byly vystavěny boční prostory současné sakristie a Božího hrobu, vznikla rovněž předsíň. Přestavba stála 220 000 korun (uvádí se, že příspěvky posílali rodáci až z Ameriky). Evropským unikátem pak má být věžička nad presbytářem. Jednou z posledních úprav je rekonstrukce zpovědnice v roce 1997..