
Nejstarší částí hradu je jádro v nejvyšší poloze staveniště. Jde o bergfritovou dispozici lichoběžníkového tvaru o délce přibližně 55 metrů a šířce 12–25 metrů. Zbyly zde pouze základy a destrukce budov. Válcový bergfrit stál v čele jádra, dnes z něj zbylo pouze torzo, vlastně jen interiér, který nezkušenému návštěvníkovi může připomínat spíše studnu. Berfrit měl průměr okolo 8,5 metrů a vnitřní světlost přízemí 2,3 metru; síla zdiva byla 3,1 metru. Nejstarší palác stával naproti bergfritu v jihovýchodním nároží jádra, zatímco tradičnější místo pro palác na konci dispozice zaujal vstupní příhrádek. Před palácem jsou zbytky cisterny vylámané do skály. Další objekt stál vedle bergfritu při severní hradbě jádra. K nejstarším částem hradu patřilo nepochybně také předhradí, které obklopuje jádro ze severní a východní strany. Leží o 5 metrů níže a nebylo odděleno příkopem, což v této oblasti není neobvyklé; nicméně jižně… číst dále
Hrad Loučka stával na úzkém skalnatém hřebenu. obtékaném ze tří stran řekou Loučkou. Byl vystavěn jako správní a vojenské centrum samostatného panství, které vzniklo oddělením loučské kotliny od rozlehlého deblínského dominia. Vytvoření loučského statku můžeme časově zařadit do 30. let 13. století, neboť již v r. 1236 se po Loučce píše Hartleb, který byl příslušníkem rodu pánů z Deblína. V l. 1292–1303 se v pramenech objevuje Budiše a jeho syn Vítek z Loučky. Ve 14. století vlastnil Loučku rod pánů z Kunštátu, kteří zde měli svého purkrabího. V r. 1366 jím byl příslušník místní drobné šlechty Dětřich z Chvališova, zaniklé vesnice, která stávala v údolí potoka Libochůvky v místech, kde je dnes osada Chytalky. V r. 1390 byli držiteli hradu bratři Vilém, Smil a Čeněk z Kunštátu a Loučky. Hrad byl částečně rozbořen za husitských válek a úplně zničen v druhé polovině 15. století, patrně za… číst dále
Byl vystavěn jako správní a vojenské centrum samostatného panství, které vzniklo oddělením loučské kotliny od rozlehlého deblínského dominia.
Se po Loučce píše Hartleb, který byl příslušníkem rodu pánů z Deblína.
Se v pramenech objevuje Budiše a jeho syn Vítek z Loučky.
Loučku vlastnil rod pánů z Kunštátu, kteří zde měli svého purkrabího.
Vlastnil hrad Dětřich z Chvališova.
Byli držiteli hradu bratři Vilém, Smil a Čeněk z Kunštátu a Loučky.
Hrad byl částečně rozbořen za husitských válek a úplně zničen patrně za česko-uherských válek.
Je hrad uváděn jako pustý.
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.
Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.
Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo