Salmovský zámeček
© Ivo Rozehnal 09/2020
Bývalý salmovský letohrádek (č. p. 1) stojí jižně od poutního kostela. Je to barokní jednopatrová obdélníková budova. Hlavní vstupní východní devítiosé průčelí je zvýrazněno mělkým tříosým středovým rizalitem. Stejně tak i západní průčelí do dvora. Budova je kryta mansardovou střechou.
Ves se poprvé připomíná v roce 1356 jako majetek Ješka Pátka ze Sloupu. Dalším majitelem byl kolem roku 1400 Jan Puška z Kunštátu, v polovině 15. století pak Půta ze Sovince. ...Následovali další majitelé, mj. i Pernštejnové a od roku 1589 rod z Drnovic. Až v polovině 17. století, kdy ves získal Jiří z Rogendorfu, byl ve Sloupu vybudován barokní lovecký zámek. Po smrti jeho syna Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 panství převzala jeho žena Karolína. V roce 1763 dědicové Karolíny z Rogendorfu prodali panství Antonínu Salm-Reifferscheidt. Ten chtěl mít ve Sloupu své letní sídlo a protože starší lovecký zámek již sloužil jako fara, nechal si v letech 1763 až 1767 vystavět nový zámeček. Ten vznikl přestavbou panského špitálu. Kolem roku 1900 zde bylo již jen sídlo polesí a byla zde umístěna četnická stanice. Majetkem Salmů byl zámek až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován a stal se majetkem obce. V letech 1950 až 1951 byl upraven pro potřeby národního výboru. Jako sídlo Úřadu městyse Sloup složí dodnes..
