© Luděk Vláčil, 02/2015
Byčí skála a její okolí je národní přírodní památkou a je významným nalezištěm sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v její jeskyni Jindřich Wankel odkryl tzv. halštatský pohřeb, kdy bylo nalezeno množství bronzových a železných předmětů, nástrojů a lidských koster. Ty jsou teď umístěny v Přírodně historickém muzeu ve Vídni. Za války zde byla zřízena Němci, podobně jako v jiných lokalitách Moravského krasu, továrna na zbraně, která jeskyni z části poničila. Dnes je pro veřejnost uzavřená.
Vstup do jeskyně se nachází v patě impozantní skály uzavírající palouček při cestě mezi Adamovem a Křtinami. Pravidelně v květnu bývá jeskyně o víkendech otevřená veřejnosti, kdy je zpřístupněna část až po Velkou síň na začátku Nové Býčí skály. ...V rámci dnů "otevřených dveří" se na palouku před jeskyní organizují doprovodné akce historických (keltských) skupin, ukázky tavení železa v malých píckách atd..
Býčí skála je výtokovou jeskyní Jedovnického potoka a díky propojení s Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší (14 km) jeskynní systém v ČR. Přitom se nadále objevují chodby další a předpokládá se, že pod dosud objevenými třemi patry chodeb se nachází patra další. ...Díky svému charakteru je zde však krasová výzdoba velice ojedinělá. Tu, co byla uchráněna před zničujícím vlivem opakujících se povodní ponorné řeky, zničili návštěvníci z 19. stol. a Lichtenštejnové, kteří nechali zbylé krápníky přemístit do umělé jeskyně v Lednicko-valtickém zámeckém parku. Vstup do jeskyně je v patě skalní stěny cca v půli cesty mezi Adamovem a Křtinami. Před vstupem je polootevřená skalní kaple charakteristická vysokým oknem v jejím vrcholu. Za dvěma malými vstupy se nachází Předsíň Halštatského obětiště. Následují prostory Hlavní chodby s neandrtálcem - strážcem jeskyně. Malý dóm se Severní a Jižní odbočkou, v které, přesto, že je dosti hluboko za vstupem, se našli stopy lidského osídlení od 100 tis. -10 tis. let př. n. l. s nejstaršími jeskynními kresbami v ČR, dlouho považovanými jen za čmáranice návštěvníků z 19. stol. V nízké chodbě se nacházejí komíny propojené s horním patrem jeskyně - Skalního zámku. Prostoru s jezírkem, nad nímž ční útvar Dračí hřbety, se říká Kouzelná voda. 97 m vysoký Obří komín je nejvyšší prostorou jeskyně. Šenkovým sifonem končí tzv. stará Býčí skála. Po jeho vyčerpání se otevřela cesta do Nové Býčí skály přes rozvodí Jedovnického potoka a Velkou síň. Další významné prostory a ramena Býčích jeskyň: Hlinité síně, Barová jeskyně, Májová jeskyně, Zřícený dóm, Dóm potápěčů....
Pověsti o světelném býku, jakož i samotný název skály a v ní ukryté jeskyně, jsou starší než nález slavného bronzového býčka. Za druhé světové války se v jeskyni oběsil jeden voják, který prý zde stále straší. ...Pod naplavenými třemi velkými tzv. Pohanskými kameny se podle lidové pověsti nachází hrob náčelníka. V síni Kouzelná voda je útvar Dračí hřbety prý zkamenělým brněnským drakem..
|
Přihlášení |
