Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.
Hlavní obrázek místa
Zbytek bergfritu od jihozápadu
© Filip Matoušek 10/2004
Rozsáhlý hrad Pyšolec, středisko samostatného panství, byl vystavěn v 13. století v raně gotickém slohu, jak svědčí jeho dochovaná zřícenina. V pramenech se o něm dozvídáme teprve r. 1350, kdy jej Filip mladší z Pernštejna prodal Ješkovi z Kounic; tehdy byl hrad v sutinách. Při prodeji uzavřel Filip s Ješkem smlouvu o postoupení majetku v případě úmrtí jednoho z nich. Ješek zemřel brzy po koupi a Pyšolec se spolu se vsí vrátil k Pernštejnu. Filip vyměnil v r. 1359 zbořený hrad Pyšolec s územím až po říčku Bystřičku za zboží v Dunajovicích s markrabětem Janem. Markrabě v témž roce získal i podíl, který na Pyšolci náležel Ješkovi z Boskovic. Jako zeměpanské zboží byl hrad obnoven. V r. 1437 prodal rakouský vévoda Albrecht svůj díl pyšoleckého zboží Janu z Lomnice, který už od něho získal hrad Zubštejn. V r. 1446 přešlo pyšolecké zboží z majetku Lomnických na Jana z Pernštejna. Tak se stal hrad i okolní vesnice součástí državy Pernštejnů a při ní už zůstal. Hrad byl znovu rozbořen za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století, jeho zbytky jsou dodnes na prudkém kopci nad údolní přehradou ve Víru. Opevněný areál má tři části. Za prvním příkopem je rozlehlé předhradí, jež bylo obehnáno mohutnými hradbami, které jsou v některých místech dosud dobře znát. Za hradbou na mírnějším svahu je příkop chráněný vysokým valem, na němž bývala patrně dřevěná ohrada. Val a příkop se na předhradí zatáčely nad první hluboký příkop a tvořily druhou obrannou linii hradu. Za předhradím byl strmý hřeben přerušený dalším příkopem, vylámaným ve skále, a za ním se nacházelo druhé, menší předhradí, chráněné příkopem a náspem. Z tohoto opevněného prostoru vedl přes další příkop most k vlastnímu hradu. Ve stěně příkopu jsou dosud patrné opěrné zdi, na kterých most spočíval. Vjezd tvoří obloukové ostění na…  číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 3.10. 2003

Půdorys místa

Situační plán, Pyšolec - situační plán zříceniny
Plaček M., Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádku a tvrzí, Libri, 2001, str. 523, obr. 1001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Vír

Místa v okolí

 Zubštejn
 kaple sv. Anny
 štola sv. Trojice
 Aueršperk
 Karasín
 evangelický kostel
 kostel sv. Vavřince
 Lamberg
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 socha zubra
 Crhov
 Louka
 Centrum Eden
 kostel sv. Václava
 Trpínský mlýn
 Domanínek
 kostel sv. Václava
 Dalečín
 Dalečín
 Hrádek u Kněževsi
 radnice
 Bystré
 Brtounova chalupa
 Rozsíčka
 Rožná
 Pernštejn
 Pernštejn
 kostel sv. Mikuláše
 Svojanov
 Černvír
 krytý trámový most
 Templ
 Skalský dvůr
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 kostel sv. Jeronýma
 Křetín
 kostel sv. Kateřiny
 Dolní Rožínka
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Václava
 Osiky
 kostel sv. Matouše
 Síň rodáků
 evangelický kostel
 Christianeum
 radnice
 kostel sv. Erasma
 hrobka rodu Belcredi
 Jimramov
 Jimramov
 Burianova rozhledna
 Bukov
 Kunštát
 Horní Rozsíčka
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 Mitrov
 Blažkov
 Moravecké Pavlovice
 Babylon u Kozárova
 Bělá nad Svitavou
 kostel Všech svatých
 Mitrov
 Strážek
 Skály
 Rychvald
 Lhotka u Mirošova
 židovský hřbitov
 kostel sv. Barbory
 panský dvůr
 Drnovice
 Drnovice
 Lysice
 Moravec
 Porčův mlýn
Základní informace místa
ID místa: 256
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 14.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama