
Po Boskovicích se psal jeden z nejvýznamnějších moravských panských rodů, který měl v erbu sedmizubý stříbrný hřeben v červeném poli. O vzniku hradu i domnělém praotci rodiny Boskoviců existuje pověst, zachycená již Bartolomějem Paprockým z Hlohol v Zrcadle slavného markrabství moravského z r. 1593. Jejím jádrem je vyprávění o ptáčníku Velenovi, jemuž moravský markrabě udělil lénem krajinu, kde byl později vystavěn hrad Boskovice. Podle hradu se psal již v r. 1222 Jimram z Boskovic. Původní boskovický hrad byl menší raně gotickou opevněnou stavbou západně od pozdějšího hradu, z níž se zachovalo hlavně základové zdivo palácové části a stopy opevnění – příkopy a valy. Tento malý hrad byl pobořen r. 1312 vojskem krále Jana Lucemburského, když se vzbouřil Arkleb z Boskovic (1292–1342); byl však ve 20. letech 14. století znovu postaven. Boskovický hrad byl znovu vyvrácen na konci 14. století za válek mezi markrabaty… číst dále
Za dávných časů sídlil na brněnském hradě kníže, který byl veliký milovník honů a rytířských turnajů. Často vyjížděl s celou družinou za štěkotu honicích psů a křiku pacholků daleko do okolních lesů. Lesy tehdy bývaly velmi hluboké, jen málokde bylo vidět malou osadu. Člověka nebylo možno spatřit ani za několik hodin jízdy. Jednou si vyjel brněnský kníže na hon do lesnaté krajiny na sever od Brna. Ubíral se se svým doprovodem krásným údolím řeky Svitavy a zabočil do údolí říčky Bělé. A tu náhle spatřil kníže divokého kance. Lovecká vášeň mu zajiskřila v očích, pobídl ostruhami koně a začal ho pln nadšení pronásledovat. Kanec pádil, prodíral se houštím a kníže tryskem za ním. Kůň v prudkém běhu přeskakoval vyvrácené kmeny stromů, pádil přes močály a pak se dal vzhůru do mírného kopce. A zde se teprve podařilo knížeti kance skolit. Seskočil s koně a prohlížel si krásný kus. Když se dosyta pokochal pohledem, začal se… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.