
Velmi romatické a hezké místečko. Člověk si může připadat jako ve středověku, pokud trochu popustí uzdu své fantazii a nechá se unést kulisami okolo sebe.
1597; pak jej zdědili Lichtenštejnové. V r. 1470 dobylo Nový hrad vojsko uherského krále Matyáše Korvína a od té doby chátral. Zpustlý hrad obnovili v r. 1493 bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, přičemž rozšířili jeho předhradí a učinili z něho opravdovou pevnost. Hrad pak odolával všem útokům až do r. 1645, kdy jej dobyli Švédové a zapálili. K částečné opravě hradních zřícenin došlo už v r. 1655, z obavy před nájezdem Turků. V r. 1706 byla postavena nová věž náhradou za starou, zničenou při dobytí hradu Švédy. Při budování železnice v r. 1842 byla však částečně snížena z obavy, že by se mohla zřítit do údolí. Z dochovaných zřícenin Nového hradu můžeme poznat jeho celkový gotický areál. Je rozložen na půdoryse nepravidelného mnohoúhelníka, dodnes obehnán mohutnými hradbami se střílnami a s příkopy. Přístup od západu je bránou s nápisem „Dobeš a Beneš z Boskovic a z Černé Hory“ i se znaky pánů z Boskovic a jejich manželek. Na hradním nádvoří jsou zbytky hranolové a válcové věže.
Průběžně probíhají práce na interiérech a ubytovacích prostorách. Další obnova se týká dostavění obranné věže (2. patro - rytířský sál, 3. patro - alchymistická dílna), výstavby hlásky, zpevnění a obnovy hradeb s ochozem, vybudování vnitřních hospodářských staveb (řemeslnické dílny), taverny a pasovacího sálu. Naplánováno je postupné vybavení vnitřních prostor..
Za to byla potrestána a zemřela hrůzou, když ji navštívil duch umučené dívky. Nejznámnější příběh, který má reálný základ, říká, že dobytí hradu v roce 1645 umožnil Švédům jistý Vavřinec Vokoun z Olomučan, který jim ukázal tajnou stezku ke hradu. Švédové nic netušící obránce hradu přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž byla pobořena a hrad byl vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Jak pověst praví, Vokoun byl za zradu svržen do nedaleké propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se nepodařilo potvrdit, a zdá se, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži dovedl tajně k hradu český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství. Na spáleništi vyhořelého hradu našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie..