
Patrová, trojkřídlá budova s nově opravenou střechou, na severním konci obce, naproti nevelkému rybníku, . Jižní část je renesanční a severní barokní. Ve východním křídle průjezd do dvora. Na sešlé fasádě zachovány zbytky renesančních sgrafit.
V r. 1390 se po vsi zval Pavel Šilhéř z Vohančic, v r. 1437 zde sídlil Hašek z Vohančic. Na konci 15. století se Vohančičtí majetkově povznesli, neboť v r. 1494 koupil Beneš z Vohančic od Vratislava z Pernštejna ves Skaličku s mlýnem, dále získal Rozsíčku (Horní) s tvrzí a jiným zbožím. V druhé polovině 16. století získali Vohančičtí ještě ves Křoví, ale o něco později začal úpadek rodu. V r. 1569 prodal Jan Vohanský z Vohančic Křoví Jindřichu Březnickému z Náchoda a v r. 1573 Janu Pergarovi z Pergu ves Vohančice s poplužním dvorem. Karel Pergar z Pergu přebudoval v I. 1596 1600 vohančickou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek o jednom poschodí. Jeho nástupci Janu Kryštofu z Pergu byl zámek spolu se statkem ve Vohančicích zkonfiskován pro účast na stavovském povstání z I. 1618 Zboží koupil vrchní hejtman olomouckého biskupa Jan Melsing. V r. 1636 byly Vohančice s rytířským sídlem a vesnicemi Herolticemi, Závisti a prodány Alfonsu de Castro. Za něho byl dosavadní renesanční zámek přebudován v barokní. K dosavadnímu jednomu křídlu byla přidal dvě, jež spolu s původní stavbou uzavírala obdélníkové nádvoří, otevřené směrem k rybníkům. Zadní trakt byl průjezdný a za ním byl vybudován dvůr. Alfons de Castro se stavbou tak zadlužil, že jeho syn Karel musel prodat zámek se statkem Karlu Albrechtu z Teuburgu; v r. 1693 jej získal v dražbě Karel Lei z Rožmitálu. V r. 1701 koupilo zámek se statkem město Brno, jež tím zaokrouhlilo svůj deblínský statek. Tím ztratil charakter obytného objektu a stal se správní budovou, v níž byly kanceláře, byty úředníků a hospodářské místnosti. Dnes je zámek majetkem MNV a slouží účelům místního JZD..
Karel Pergar z Pergu pak v letech 1596 - 1600 přebudoval starou tvrz v jednokřídlý renesanční zámek, o jednom poschodí. V roce 1636 se majitelem Vohančic stal Alfons de Castro, který nechal k původnímu zámku přistavět další dvě barokní křídla, která společně s původní stavbou uzavřela obdélníkové nádvoří, ve tvaru písmene „U“ V roce 1701 získalo zámek spolu s celým statkem město Brno a zámek začal sloužit jako správní budova obydlí úředníků a hospodářské stavení. Po roce 1948 celý areál převzalo místní JZD, za jehož panování zámek i hospodářské budovy notně zchátraly. Po roce 1990 byl zámek navrácen městu Brnu, jako jeho historický majetek. Město Brno však krátce nato zámek prodalo. Dnes je objekt soukromým majetkem a slouží k bydlení. Nový majitel postupně celý objekt opravuje..