Kostel z Náměstí Krále Jiřího
© Pavel Vlach, 06/2013
Obec Kunštát byla založena jako podhradí r. 1280 a na město byla povýšena r. 1994. Je považována za jedno z možných rodišť krále Jiřího z Poděbrad. Dominuje jí zámek vzniklý v 16. století přestavbou gotického hradu.
Městem prochází silnice I/19 od Bystřice nad Pernštejnem a vychází odtud silnice II/376 přes Lysice do Bořitova u Blanska. Dálkové turisticky značené cesty odtud vedou do Letovic přes sousední Rudku s proslulou jeskyní Blanických rytířů, dále do Tišnova a do Křetína. Město leží mimo železniční síť, nejbližší nádraží Svitávka na trati 260 (Brno-Česká Třebová) je vzdáleno téměř 9 km.
V Kunštátě často pobýval básník František Halas (1901-1949), který je tu též pohřben. Město je centrem přírodního parku Halasovo Kunštátsko vyhlášeného r. 1980, který na ploše 68,5 km2 chrání malebnou krajinu severozápadního Blanenska.
Kunštátský farní kostel sv. Stanislava je dominantou vyvýšené východní části Náměstí Krále Jiřího. ...První farář Mikuláš z Dobronic se zde připomíná již roku 1386, původní gotickou podobu kostela ale neznáme. Známější jsou až pozdější přestavby a úpravy, které iniciovali majitelé kunštátského panství. Koncem 17. století proběhla barokní přestavba za účasti prostějovských stavitelů Matyáše Klingseisena a Martina Kafky. Tehdy došlo k prodloužení presbytáře a zvýšení obvodových zdí, vestavěna byla také hudební kruchta. Tyto úpravy datované rokem 1687 financoval tehdejší majitel Kunštátu hrabě Kašpar Bedřich Lamberg. Za pozdějšího majitele kunštátského panství barona Jana Theodora Imbsena proběhla v 18. století další výrazná úprava, kdy byly přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Další stavební zásahy v 19. století již celkovou dispozici kostela neovlivnily. Bohatou sochařskou výzdobu interiéru kostela tvoří skulptury sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Jáchyma a sv. Anny z 19. století v severní a jižní kapli, pozornost ale upoutá především socha patrona kostela sv. Stanislava, která pochází až z roku 1954. Novějšího data jsou i další prvky v interiéru kostela, například oltářní freska Zmrtvýchvstání Ježíše z dílny malíře Milivoje Husáka (1989). Hlavní oltář z roku 1894 je dílem brněnského sochaře Jana Tomoly a podrobnosti jsou známé díky nápisu na jeho zadní straně. Ostatky patrona kostela sv. Stanislava se do Kunštátu dostaly až po 2. světové válce z Krakova. Poslední zásadní oprava kostela proběhla v roce 2001, kdy byla zbourána zchátralá hudební kruchta a nahrazena novou podle původních plánů, vyměněny byly také varhany. Díky této rekonstrukci byly v makovici věže objeveny pamětní listiny dokládající předchozí opravy v letech 1687, 1790, 1874 a 1890. Na seznamu kulturních památek je kunštátský kostel sv. Stanislava veden od roku 1958..
|
Přihlášení |
