
Vznikla pravděpodobně prolomením stropu obrovského dómu vydlabaného podzemní říčkou Punkvou. Vznikla tak impozantní hloubka - 138 metrů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.
Propast dostala svoje jméno podle staré lidové pověsti ze 17. století. Tento příběh má své skutečné historické jádro v události, která se stala podle místních kronik kolem roku 1693. Pověst vypráví o jedné velmi zlé ženě, která tehdy žila v nedaleké vesnici Vilémovice. Žena měla dvě děti. Jedno bylo její vlastní, z prvního manželství. Matka dítě velmi milovala. Ale protože ovdověla, provdala se podruhé za vdovce s dítětem. Na nevlastní dítě si ale nemohla stále zvyknout, dítě jako by jí ve všem překáželo a vůbec je neměla ráda. Jednoho dne dostala macecha hrůzný nápad, že se dítěte jednou pro vždy zbaví. Slíbila mu, že půjdou do lesa na lesní plody, a tak se jí podařilo nenápadně dítě vylákat až ke kraji propasti. Tu najednou do dítěte strčila a to se zřítilo do hlubiny. Naštěstí nedopadlo dítě až na dno, ale zachytilo se na keři ve svahu propasti. Bylo to prý v místech dnešního Dolního můstku. Zanedlouho křik a nářek dítěte upoutal… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.