Ústí štoly
© Jan Večeřa 04/2015
Štola je dlouhá asi 104 m, začíná ve stráni, kde je ještě dnes patrný výtok důlních vod. Následuje asi 50 m dlouhý úsek, za nímž se ocitnete na křižovatce. Rovně a vlevo jsou dvě krátké rozrážky, vpravo pokračuje štola dál. Asi 77 m od ústí se nachází zatopená šachta, hluboká kolem 20 m (dosud se na dno nikdo nepotopil, ač pokusy již byly). Už od ústí je štola zatopena vodou, vpřed se dá pokračova částečně po fošnách, ale poté už pouze díky gumákům. Štola je uzavřena mřížemi a nepřístupná. Ještě před lety jsme ze štoly brali pitnou vodu, která měla vynikající složení a chuť. Bohužel díky četným "návštěvám" zvědavců došlo k jejímu znehodnocení.
V roce 1678 se uvádí u Koroužného několik důlních děl, zejména štola sv. Trojice. ...Stáří štoly je patrné z jejího protáhlého profilu, který svědčí o stylu ražení tzv. "sázením ohně". To znamená, že musela být ražena nejpozději v 16. století, kdy se ještě nepoužívalo střelného prachu. Od roku 1763 tu pracovala společnost pod vedením Bernarda z Kessleru. Intenzivně se tu kutalo v letech 1767-1773. Jakkoli byly práce na štole více či méně nerentabilní, pracovalo se tu ještě v 70. letech 18. století. Roku 1773 bylo rozhodnuto o ukončení prací. Ještě v rozmezí let 1807-1810 se v Koroužném pokoušel kutat hrabě Salm. Haldy, které se rozkládaly před štolou, byly použity při stavbě silnice z Víru do Štěpánova (informace z práce: Houzar, S. - K historii dolování u Koroužného na západní Moravě, podle P. Chlupáčka; dále článek Charakteristika pozůstatků po starém dolování Ag-Pb-Cu rud ve štěpánovském rudním revíru na západní Moravě od kolektivu autorů Houzar-Hrazdil-Malý-Pfeiferová-Sadílek). Roku 1767 se štola nazývá jako Korouženská (Koroschna Stollen). Je dlouhá něco málo přes 100 m..
|
Přihlášení |
