Hugova huť

Salmova huť, Stará huť
Pozůstatky vysokopecního provozu na zpracování železné rudy – Hugova či také Salmova huť v lokalitě Stará huť v údolí Jedovníckého potoka. Založena r. 1746 hrabětem Salmem. Provoz zanikl na konci 19. století. Dochován kamenný pozůstatek zdi s vyústěním tunelu, který do huti přiváděl vodu.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 05/2020
Pozůstatky zajímavé technické památky tzv. Hugovy či Salmovy hutě – vysokopecního provozu, který zpracovával zdejší vytěženou železnou rudu z okolí nedalekých Rudic a přetvářel ji na vysoce ceněné železo a později litinu. Vysoká pec a huť byla založena hrabětem Salmem v polovině 18. století a dočkala se až počátku 20. století, kdy zanikla. Na jejím místě byla vystavěna dodnes stojící a chátrající pila a jediným pozůstatkem je torzo kamenné zdi ve svahu nad potokem s vyústěním tunelu, kterým do huti proudila voda z nedalekého rybníku Floriánek. Kromě vlastní pily je místo volně přístupné. Bývalá huť se nachází v údolí Jedovnického potoka, necelých 500 m před známým Rudickým propadáním. K lokalitě Stará huť se dá také snadno dostat z hlavní silnice z Jedovnic do Brna.
© Jan P. Štěpánek, 28.6. 2013
historie

Salmova, či také Hugova huť, byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Hugem Salmem, majitelem zdejšího rozsáhlého panství. Hrabě Salm si uvědomoval ekonomický potenciál zdejších lesů (především po velkých polomech v r. 1739) a v kombinaci s nálezem železné rudy v blízkém okolí se rozhodl vystavět v údolí Jedovnického potoka nedaleko rudických nalezišť železné rudy huť, která by zpracovávala vytěženou rudu do kvalitního železa, po kterém byla obrovská poptávka, a zároveň by měla levný provoz díky bohatství zdejších lesů. Areál hutě tvořily kromě vlastní vysoké pece i dvě kuplovny (šachtová válcová tavicí pec k přetavování surového železa v litinu, kupolní pec) a slévárna. Vrcholu dosáhl zdejší provoz kolem roku 1812, kdy se zde v průměru vytěžilo a zpracovalo na 27 000 vídeňských centů (cca 1500 tun) rudy. Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku…  číst dále

© Jan P. Štěpánek, 28.6. 2013

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK), Rudice

Místa v okolí

 Rudické propadání
 Rudice
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Antonína
 Lesovna
 kaple sv. Barbory
 Rudice
 Olšovec
 Panský dům
 boží muka
 kaolinový lom Seč
 Jedovnice
 Budkovany
 Rakovec
 Krchůvek
 Čertův most
 Rytířská jeskyně
 Kateřinská jeskyně
 Křtiny
 Křtiny
 Lečenec
 Býčí skála
 Punkevní jeskyně
 Blansek
 jeskyně Kostelík
 Babice
 Cigánská jeskyně
 propast Macocha
 Výpustek
 Bystřec
 Jáchymka
 jeskyně Balcarka
 Koňský spád
 Ostrov u Macochy
 kostel sv. Josefa
 Stará huť u Adamova
 kříž na Zálomí
 boží muka
 boží muka
 bunkry
 Alexandrova rozhledna
 Olomučany
 Podvrší
 Kojál
 zvonice
 kostel sv. Barbory
 Nový hrad
 Vilémov
 kostel sv. Vavřince
 studánka U Psa
 Kalvodův kříž
 Vápenka
 Starý hrad u Adamova
 Skalní sklep
 Ptačí svatyně
 boží muka
 Blansko
 Adamov
 vápenka Malá dohoda
 boží muka
 Černá skála
 Piková dáma
 Ruprechtov
 Ronov
 Hlaváčkův kříž
 kostel sv. Martina
 došková chalupa
 zvonice
 Holštejn
 kostel sv. Václava
 Holštejn
 Kůlna
 Zukalův mlýn
 Hřebenáč
 větrný mlýn
 Hamlíkov
 větrný mlýn
 Petrovice
 Sloup
 kaple svaté Anny
 Sloup
 kostel sv. Kateřiny
 Černov
 boží muka
 Pekárna
 Kuchlov
 boží muka
 Liduščin památník
 Rozstání
 Rájec nad Svitavou
 Rájec nad Svitavou
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Jiljí
 PR Velký Hornek
 U Lidušky
 Račice
 Stagnov
 Obřany u Brna
 Rájec nad Svitavou
 Babí lom
 větrný mlýn
 Lelekovice
 Hamerský mlýn
 Ostrá horka
 Horákovský hrad
 Troyerstein
 křížek
 kostel sv. Mikuláše
 Vildenberk
 Milonice
 Milonice
 Hradištěk u Jezery
 boží muka
 boží muka
 hrádek u Vítovic
 bunkry
 kaple sv. Terezie
 Pozořice
 kostel sv. Jiljí
 Líšeň
 Vítovice
 Řečkovice
 zvonice
 kostel sv. Vavřince
 Oborský dvůr
 Černá Hora
 kostel sv. Klimenta
 Habrovany
 Žďárná
 Luleč I
 Kociánka
 Luleč
 Luleč II
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Martina
 rozhledna Chocholík
 Dvorce
 Starý pivovar
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Medlánky
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Isidora
 Drnovice
 Velký Chlum
 Zábrdovice
 Vila Tugendhat
 kostel sv. Vavřince
 Löw-Beerova vila
 Zemská káznice
 Malý Chlum
 Malý Chlum
 zvonice
 Husův sbor
 rozhledna Kopaninka
 Tyršův sad
 Janáčkovo divadlo
 Mahenovo divadlo
 Kounicův palác
 palác Chlumeckých
 Ústav šlechtičen
 Zemský sněm
 kostel sv. Barbory
 vodní mlýn
 Besední dům
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Čechyně
 Porčův mlýn
 kaple Panny Marie
 Jurkovičova vila
 kostel sv. Augustina
 Starý Plumlov
 ZOO Brno
 vila Stiassni
 Lysice
 Smilův hrad
 Drnovice
 Drnovice
Základní informace místa
ID místa: 11285
Typ místa: technická památka
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.6.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama